Databáze ruských emigrantů v meziválečném Československu
V r. 1993 byl ve Slovanském ústavu AV ČR zahájen výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Během téměř třiceti let se podařilo nashromáždit obrovské množství životopisných materiálů o ruské emigraci, které se staly základem personální databáze emigrantů, kteří do Československa přišli po roce 1917. Dalšími významnými zdroji se stala osobní kartotéka a archiv Mgr. Anastázie Kopřivové a kartotéka Slovanské knihovny, jejímž autorem byl PhDr. Jiří Vacek. Všechny tři vznikaly v průběhu mnoha let a obsahují unikátní informace, získávané nejen při studiu nejrůznějších pramenů, ale především od samotných emigrantů, jejich potomků a pamětníků. Základními prameny při tvorbě hesel byly kromě zmiňovaných databází a odborné literatury archivní materiály z ruských, českých a slovenských archivů. Při získávání informací byly využity i oficiální dokumenty nebo místní kroniky z obcí, kde emigranti žili. Pokud se jednotlivé údaje v pramenech lišily, bylo přihlédnuto k tomu, co uváděli samotní emigranti v dochovaných archivních materiálech (zejména v dotazníkách ve fondu MZV-RPA v Národním archivu v Praze nebo v rodinných archivech).
V omezeném počtu jsou v databázi zařazeny i osobnosti, které sice striktně vzato nepatřily k emigrantům, ale s ruskou emigrací je pojily blízké vztahy (např. Naděžda Kramářová nebo Roman Jakobson), a životní partneři významných českých osobností (např. manželky legionářů).
Biografická databáze emigrantů Články emigrantů v čs. periodikách
Databáze je založena na datech z publikace Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu (v ruské mutaci Представители эмиграции c терpитории бывшей Российской Империи в Чехословакии) a bude doplňována a aktualizována o nově zpracované osobnosti.
Technická poznámka
Duchovní nižších hodností včetně mnichů jsou řazeni podle jména občanského a eventuální mnišské jméno či jméno obdržené při svěcení je uvedeno v závorce, biskupové jsou řazeni podle svého mnišského jména a v závorce je uvedeno světské jméno. Ženy jsou uváděny pod příjmením (rodným nebo po sňatku), pod kterým byly známé v emigrantské komunitě. Ostatní příjmení jsou uvedena v křížovém odkazu.
Při transkripci ruských vlastních jmen jsme se řídili Přílohou č. 2 k nařízení vlády č. 594/2006 Sb. a Akademickými pravidly českého pravopisu (Academia, Praha1993). V případě, že sami emigranti používali jiný přepis svého jména, přiklonili jsme se k této verzi (např. Degtev místo Děgtěv).
Data narození jsou uvedena ve starém stylu. Rozdíly v roce narození jsou dané rozdílem mezi juliánským a gregoriánským kalendářem (prosincová narození), cílevědomým přidávání a ubíráním věku a chybnými údaji, které se automaticky přenášejí z jednoho slovníku do druhého (přiklonili jsme se vždy k údajům, které emigranti uváděli v oficiálních dokumentech, vyplněných v Československu).
Místní názvy a názvy institucí a organizací jsou uvedeny tak, jak se jmenovaly v dané době. České a slovenské instituce a názvy států jsou uváděny pod zavedenými zkratkami. Názvy ruských periodik jsou uvedeny ve fonetickém přepisu. Názvy spolků, institucí a organizací jsou přeloženy do češtiny, v původním jazyce je název ponechán pouze v případě, že je tato podoba v češtině ustálena.
Adresy nejsou u všech osob všechny a ne vždy jsou ve správné časové posloupnosti.