Konstantin Alexandrovič Čirkin
Pocházel ze šlechtické rodiny. V r. 1897 dokončil studia na reálném učilišti ve Smolensku a v r. 1904 v Charkovském technologickém institutu. V témže roce začal pracovat na Ministerstvu železnic jako zástupce náčelníka depa Luninsko-Polesské železnice, v r. 1909 se stal hlavním zástupcem náčelníka depa Ufimsko-Samaro-Zlatoustovské železnice. Od r. 1910 pracoval jako kontrolor finančních služeb v administrativním a ekonomickém oddělení Samaro-Zlatoustovské železnice. Počátkem r. 1914 byl odvelen na německou frontu ke Správě Privislinských železnic kvůli kontrole hospodaření železnic, v r. 1915 se vrátil na předchozí zaměstnaneckou pozici. 1. prosince 1917 ho ze zaměstnání propustili. Dobrovolně vstoupil do 1. železniční roty generála S. L. Markova. Do své funkce se vrátil v červnu 1918, po příchodu československých legií do Samary. Posléze se stal náčelníkem oddělení finančních služeb Samaro-Zlatoustovské železnice a železničních uzlů Povolžské železnice, ležících na frontě. Měl na starosti zásobování topivem a materiálem. Podílel se na zásobování československých ešalonů. Při ústupu československých legionářů v květnu 1919 z Uralu a Povolží byl spolu se Správou Samaro-Zlatoustovské železnice evakuován vlakem č. 760 na Sibiř. Po reorganizaci Správy na Prozatímní ministerstvo železnic v Čitě v prosinci 1919 pracoval jako náčelník administrativního a hospodářského oddělení pro Zabajkalskou oblast. V březnu 1920 odjel po konfliktu na ministerstvu do Vladivostoku, kde vstoupil do služeb štábu československého vojska. V srpnu 1920 byl spolu s legionáři evakuován na lodi Prezident Grant. Od listopadu 1920 žil v Československu. Od 13. dubna 1921 byl zaměstnán jako smluvní úředník na ředitelství Československých státních drah v Brně. Byl starostou pravoslavné obce Sergeje Radoněžského v Brně.
Otec: Alexandr.
Manželka: Olga Andrejevna, rozená Ljubarskaja (10. 7. 1883, Charkov – 23. 4. 1960, Opava).
Děti: I. K. Běloruss-Běloševskaja; Melitina, provdaná Šamraj (16. 9. 1904, Charkov – ?; absolvovala brněnskou konzervatoř, učitelka hudby. Po svatbě odjela s manželem do USA.).
Brno-Žabovřesky, Nová ul. 34, Mojmírova 8, Havlíčkova 97.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 187
Archiv Národního muzea, f. Kramář Karel
Rodinný archiv D. Běloruss-Běloševského.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007.