Historie

Slovanský ústav je jed­ním z nej­star­ších ústa­vů tvo­ří­cích dneš­ní Akademii věd ČR. Byl zalo­žen 25. 1. 1922 na zákla­dě roz­hod­nu­tí Parlamentu ČSR a díky osob­ní ini­ci­a­ti­vě a nema­lé finanč­ní pod­po­ře pre­zi­den­ta T. G. Masaryka. Skutečně pra­co­vat začal až v r. 1928 po mno­hých admi­nis­tra­tiv­ních prů­ta­zích. Prvním před­se­dou Slovanského ústa­vu byl jme­no­ván prof. Lubor Niederle, svě­to­vě pro­slu­lý arche­o­log a etno­graf. V době mezi svě­to­vý­mi vál­ka­mi byl SLÚ v pod­sta­tě uče­nou spo­leč­nos­tí, jejímž cílem bylo roz­ví­je­ní mno­ho­stran­ných čes­ko-slo­van­ských vzta­hů a její­miž čle­ny byli kro­mě význam­ných čes­kých sla­vis­tů i před­ní náro­do­hos­po­dá­ři. Ústav vyka­zo­val boha­tou pub­li­kač­ní i před­náš­ko­vou čin­nost, pořá­dal kon­fe­ren­ce a výsta­vy. Za vál­ky byla čin­nost ústa­vu prak­tic­ky zasta­ve­na, k její­mu obno­ve­ní došlo až v r. 1945. Roku 1953 byl Slovanský ústav začle­něn do prá­vě vznik­lé Československé aka­de­mie věd. Výzkum teh­dy zahr­no­val sla­vis­tic­ká stu­dia v plném roz­sa­hu: slo­van­ské jazy­ky a lite­ra­tu­ry, slo­van­skou arche­o­lo­gii a etno­gra­fii, ději­ny slo­van­ských náro­dů i byzantologii.

Ke Slovanskému ústa­vu AV ČR je při­dru­že­na Česká spo­leč­nost pro sla­vis­tic­ká, bal­ka­nis­tic­ká a byzan­to­lo­gic­ká stu­dia, z. s. a dva národ­ní komi­téty: Český komi­tét sla­vis­tů a Český národ­ní byzan­to­lo­gic­ký komi­tét.

K 1. 1. 2007 se stal Slovanský ústav veřej­nou výzkum­nou insti­tu­cí ve smys­lu záko­na č. 341/​2005 Sb.