S Markétou Kulhánkovou o hrdi­nech a ste­re­o­ty­pech v byzant­ské literatuře

vystu­pu­je Markéta Kulhánková, 17. 4. 2024, pod­cast Akademie věd

Superhrdinové a ste­re­o­typ­ní žen­ské posta­vy v byzant­ské lite­ra­tu­ře i detek­tiv­ní romá­ny od Eufratu. Tím vším se zabý­vá filo­lož­ka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústa­vu AV ČR. Proč se pus­ti­la do pře­kla­du byzant­ské­ho epo­su o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má ten­to hrdi­na spo­leč­né­ho s těmi antic­ký­mi? A na co se věd­ky­ně sou­stře­di­la při nara­to­lo­gic­ké ana­lý­ze stře­do­vě­ké­ho tex­tu? Poslechněte si, jak zní hrdin­ská báseň v ori­gi­ná­le a jak Digenis dodnes inspi­ru­je popkulturu. 

Poslouchejte zde

Byzantská lite­ra­tu­ra: zába­va pro vyvo­le­né, nebo stře­do­vě­ké PR?

vystu­pu­je Markéta Kulhánková, 4. 1. 2023, pod­cast Středověk (jinak) trvá

Jaký měla lite­ra­tu­ra dopad na stře­do­vě­kou spo­leč­nost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými meto­da­mi lze při­stou­pit ke stu­diu stře­do­vě­ké lite­ra­tu­ry a v čem spo­čí­va­jí roz­dí­ly mezi kla­sic­kou, stře­do­vě­kou a moder­ní řečti­nou? Do jaké míry doká­za­lo stře­do­vě­ké pub­li­kum poro­zu­mět psa­né­mu tex­tu a může být stře­do­vě­ký epos pou­ta­vou čet­bou pro pub­li­kum dneš­ní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana Folettiho byla ten­to­krát filo­lož­ka, byzan­to­lož­ka a pře­kla­da­tel­ka Markéta Kulhánková, kte­rá půso­bí na Slovanském ústa­vu AV ČR a na Masarykově univerzitě.

Poslouchejte zde

Osobnosti emi­gra­ce z úze­mí Ruské říše v mezi­vá­leč­ném Československu

vystu­pu­jí Dana Hašková a Václav Čermák, 23. 9. 2023 ČRo Vltava 

Ve Slovanském ústa­vu Akademie věd České repub­li­ky bylo stu­di­um „dějin rus­ké emi­gra­ce v mezi­vá­leč­ném Československu“ zahá­je­no v roce 1993. Po tři­ce­ti letech vyšly závě­ry bádá­ní v kniž­ní podo­bě. Vznikl objem­ný bio­gra­fic­ký slovník.

Poslouchejte zde

Krym? Jeho pře­dá­ní Ukrajině ini­ci­o­va­né Chruščovem poci­ťo­va­lo rus­ké oby­va­tel­stvo jako krá­dež své­ho území

pořad o pub­li­ka­ci Poloostrov Krym: od křižo­vatky kul­tur k rus­ké kolo­nii, 1. 11. 2022, pořad Ex Libris

Poslouchejte zde

Krym je rus­ký ori­en­tál­ny sen a impe­ri­ál­ne pokušenie

vystu­pu­je Helena Ulbrechtová, 29. 1. 2023, pod­cast Dejiny. Historická revue (SME)

Poslouchejte zde

Jak Němci ovliv­ni­li myto­lo­gii Slovanů 

spo­lu s dal­ší­mi odbor­ní­ky vystu­pu­je Jiří Dynda, 5. 7. 2021 ČRo Plus

Zatímco kelt­ská a vikingská tema­ti­ka zaží­vá v dneš­ní době vze­stup, o Slovanech se pří­liš nemlu­ví. Nevznikají fil­my o jejich bojov­ní­cích a bitvách, nepí­ší se kni­hy na moti­vy jejich myto­lo­gie. To, co z ní totiž dnes zná­me, je vět­ši­nou výtvo­rem až posled­ních sto­le­tí. Z dob pří­cho­du nosi­te­lů slo­van­ské kul­tu­ry na naše úze­mí se toho docho­va­lo jen málo. Slované nikdy nedo­spě­li do psa­né gra­mot­nos­ti, a tak jejich mýty a báje zazna­me­na­ly až poz­dě­ji křes­ťan­ští učen­ci. O jejich živo­tě, řeme­sl­né výro­bě i pohřbí­vá­ní ale hovo­ří napří­klad arche­o­lo­gic­ké nálezy.

Poslouchejte zde

Už od pra­dáv­na lidé žehra­li na nepa­t­řič­né sla­ve­ní Vánoc, doklá­dá religionista

vystu­pu­je Jiří Dynda, 23. 12. 2023 Studio Leonardo

Náboženství stme­lu­je komu­ni­ty a udr­žu­je tra­di­ce napříč sta­le­tí­mi. Co se s ním ale sta­ne, pokud tyto komu­ni­ty zanik­nou nebo začnou věřit v něco jiné­ho? Umírá? Typickým pří­kla­dem je šíře­ní křes­ťan­ství v Evropě.

Poslouchejte zde

Slavic reli­gi­on. Interview with his­to­ri­an of reli­gi­on Jiři Dynda

vystu­pu­je Jiří Dynda, 24. 9. 2023 Podcast Tru og mei­ning i gam­mal tid

Our knowled­ge of Slavic pre-Christian reli­gi­on is qui­te limi­ted. This epi­so­de gives an over­view of what we think we do know – and how.

Poslouchejte zde

Co mohou Cyril a Metoděj říct dneš­ní­mu člověku

spo­lu s dal­ší­mi vystu­pu­je Vladimír Vavřínek, 3. 7. 2016 ČRo Plus, Vertikála 

V těch­to dnech si při­po­mí­ná­me význam­ný svá­tek, výro­čí 1153 let od pří­cho­du Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Co mohou přes bari­é­ru sta­le­tí říci dneš­ní­mu člověku?

Poslouchejte zde

Když bada­te­le pro­vá­zí v živo­tě štěs­tí. Osudy Vladimíra Vavřínka

vystu­pu­je Vladimír Vavřínek, 17. 1. 2020 ČRo Vltava

Pětidílné roz­hla­so­vé vzpo­mí­ná­ní his­to­ri­ka se spe­ci­a­li­za­cí na byzant­sko-slo­van­ské vzta­hy, kte­rý letos sla­ví deva­de­sá­té naro­ze­ni­ny, při­pra­vi­la Eva Ocisková.

Poslouchejte zde

BáSnění Miroslava Olšovského

vystu­pu­je Miroslav Olšovský, 3. 11. 2023 ČRo Vltava

Básník, pro­za­ik, rusis­ta a kom­pa­ra­tis­ta čte a komen­tu­je tex­ty svých oblí­be­ných auto­rů – Chan Šana, Giuseppe Ungarettiho, Osipa Mandelštama a Konstantina Kavafise. 

Poslouchejte zde

O pří­bě­zích ze Zakarpatí a jazy­ce Nikoly Šuhaje a Andyho Warhola

vystu­pu­je Michal Vašíček, 2021, Podcast Akademie věd

Michal Vašíček ze Slovanského ústa­vu AV ČR v pod­cas­tu A /​Věda na dosah odpo­ví­dá, jaký je roz­díl mezi Rusínem a Rusňákem, kte­rá mís­ta v Zakarpatí sto­jí za vidě­ní a proč zástu­py Čechů léta jez­di­ly ke špat­né­mu hro­bu Nikoly Šuhaje lou­pež­ní­ka. Dozvíme se také, nako­lik ovlá­dal rusín­šti­nu slav­ný ame­ric­ký umě­lec Andy Warhol, a usly­ší­me, jak vlast­ně rusín­šti­na zní.

Poslouchejte zde

Polabskou slo­van­šti­nu lze obno­vit, říká sla­vis­ta Knoll

vystu­pu­je Vladislav Knoll, 23. 8. 2023, Podcast Evropa pro Čechy

V dal­ším díle pra­vi­del­né­ho pod­cas­tu Deníku „Evropa pro Čechy” s evrop­ským edi­to­rem Deníku Lubošem Palatou se vydá­me až na dol­ní tok Labe kou­sek před Hamburk, kde bude na začát­ku září pro­bí­hat uni­kát­ní akce Wendské dny. Protože Němci říka­jí Slovanům Wendové, jde vlast­ně o slo­van­ské slav­nos­tí v regi­o­nu, kte­ré­mu se vždy říka­lo a dodnes říká Wendland, tedy Slovanská země. Jak to vypa­dá s mož­nos­tí rekon­struk­ce tam­ní­ho jazy­ka, polabské slo­van­šti­ny, zda pro to exis­tu­jí v Evropě úspěš­né pří­kla­dy a jak je mož­né, že prá­vě tady se slo­van­ská kul­tu­ra zacho­va­la na dol­ním toku Labe mno­hem dále než s výjim­kou Lužice kde­ko­li v Německu, o tom bude roz­ho­vor se sla­vis­tou z čes­ké Akademie věd dok­to­rem Vladislavem Knollem. Budeme se bavit o tom, kte­ré jazy­ky jsou s polabšti­nou pří­buz­né, co se z toho­to jazy­ka v písem­né podo­bě zacho­va­la a jak slo­ži­té by bylo udě­lat z polabšti­ny opět živý jazyk. 

Poslouchejte zde

Chybujete v psa­ní i/​y? V chor­vat­šti­ně nebo srbšti­ně tako­vý pro­blém nemají

spo­lu s dal­ší­mi odbor­ní­ky vystu­pu­je Vladislav Knoll, 5. 9. 2023, ČRo Radiožurnál

Vyjmenovaná slo­va s tvr­dým „y“ se také v tom­to škol­ním roce budou učit čes­ké i slo­ven­ské děti. Naopak v chor­vat­šti­ně a srbšti­ně se žád­né tvr­dé „y“ nepí­še. Podle jazy­ko­věd­ců se totiž růz­né jazy­ky vyví­je­ly odliš­ně a někte­ré si svůj pra­vo­pis nesou z dáv­né historie.

Poslouchejte zde