Lumina quaerun­tur – medailonek V. Knolla

Od ledna 2025 se ve Slovanském ústavu rozbíhá pětiletý vědecký projekt Lumina quaeruntur, jehož hlavním řešitelem je Vladislav Knoll z oddělení paleoslovenistiky a byzantologie. 

Níže sdílíme medailonek AV ČR natočený k slavnostnímu předání ocenění a základní informace o programu: 

Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR se zaměřuje na dějiny církevní slovanštiny, věnuje se i historické sociolingvistice a je autorem knihy o západoslovanském jazyce kašubštině. Ta je dosud jedinou publikací tohoto typu. Vychází z detailní znalosti jak slovanského, tak germánského jazykového a sociolingvistického kontextu. Kniha se stala jedním z hlavních citovaných děl v pracích týkajících se historie kašubštiny i germánsko-slovanského jazykového kontaktu. Oceněný vědec má rozsáhlé badatelské kontakty v Česku i v zahraničí. Již v průběhu doktorského studia se Vladislav Knoll zabýval jazykovědnými tématy, která vyžadují detailní znalosti jiných kultur a práci se základními prameny v zahraničí. 

Vladislav Knoll se také účastnil mezinárodního projektu Románského etymologického slovníku a čtyř zasedání UNESCO týkajících se regionálních a menšinových jazyků v digitální době. V současné době připravuje společnou publikaci s Rumunskou akademií věd a v rámci Strategie AV21 edituje knihu Multilingualism in Medieval and Early Modern Europe: Areas of Contact and Overlap s širokou mezinárodní účastí pro prestižní americké nakladatelství Rowman & Littlefield. Ocenění mu umožní sestavit tým, který bude součástí Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie. Kromě zkušených vědců by v něm měli působit i mladí badatelé. Program by mohl pomoci s předáním zkušeností další generaci vědců a jejich zapojení do práce ústavu. V programu se badatelé budou zabývat vznikem písemných jazyků v podmínkách mnohojazyčnosti a kulturních kontaktů ve středověké a raně novověké Evropě. První osou bádání bude teoreticko-metodologický výzkum, druhá bude zaměřena na méně probádané aspekty vznikání nových písemných jazyků z pohledu konkrétních areálů střední a východní Evropy. Teoreticko-metodologický směr začne porovnáním výsledků bádání různých evropských národních filologií (slovanských, germánských, románských, řecké, ugrofinských a keltských) publikovaných k uvedenému tématu v různých jazycích. Vladislavem Knollem vytvořený vědecký tým pomůže též k rozvoji mezinárodních vztahů pracoviště i mimo úzce specializovaná slavisticko-byzantologická výzkumná centra.