Veletrh vědy 2024
Čím přesně se zabývá Slovanský ústav? Přijďte se podívat do našeho stánku, kde se dozvíte zajímavosti o hrdinkách středověku, pohanských rituálech přežívajících v křesťanském světě či o staroslověnské kultuře na našem území, ale také získáte recept na prastarou delikatesu vyráběnou na Krymu. Objevíte, jaké slovníky pro vás vytváříme a co všechno se z nich lze dovědět. Tematická výstava vás seznámí s tím, že exilová literatura neexistovala v době studené války pouze v kontextu československém, ale třeba i v bulharském. Nebude chybět ani výuka hlaholice a cyrilice v již tradiční písařské dílně, luštění šifer, a navíc si budete moci vlastnoručně vytisknout svoji jmenovku nebo název své ulice či města hlaholskými písmeny používanými v pražském klášteře Na Slovanech na přelomu 14. a 15. století. Mimoto náš stánek nabízí řadu dalších aktivit. Když se s nimi správně popasujete, čeká na vás malý dárek.
Fotografie z Veletrhu vědy 2024
Fotografie z doprovodných akcí Slovanského ústavu na Veletrhu vědy 2024
Fotografie stánku na Veletrhu vědy
Pracovníci Slovanského ústavu se také podíleli na těchto akcích:
Emigrace z ruské říše před sto lety jako předobraz našich časů
přednáška, 30. 5. 2024, 17:00
Po první světové válce se nejen změnila mapa Evropy, ale kontinent se rovněž potýkal s první velkou moderní migrační vlnou: až tři miliony lidí byly vyhnány z někdejší Ruské říše, která se po rudé revoluci měnila v sovětský stát zbavující se opozice. Československá republika tehdy hned po svém vzniku přijala třicet tisíc migrantů, zároveň byla jediným státem na světě, který svou imigraci cíleně a důsledně „formoval“ – v programu nazvaném Ruská pomocná akce byli přijímáni především studenti, učenci, zemědělci nebo umělci. Jak tehdejší migrační vlna vypadala? Jaký dopad měla na československý stát? Jak nově příchozí vnímali občané?
přednáší PhDr. Dana Hašková
Science point ve vstupní hale Veletrhu, rezervace místa není nutná
Češi – Slované? Mýty a fakta o našem slovanství
panelová diskuze, 31. 5. 2024, 14:15
Panelová diskuse se zaměřuje na otázku českého slovanství a pokusí se zodpovědět, jaký je skutečný vztah Čechů k ostatním slovanským národům. Diskutovat budeme o historických, genetických, politických a lingvistických aspektech, které formují naši představu o slovanství a slovanské identitě.
Pozvání přijali Václav Čermák (ředitel SLÚ AV ČR), Petr Hlaváček (historik, filosof a publicista) a Martin Prošek (ředitel ÚJČ AV ČR), moderuje Václav Moravec.
Jak stará Byzanc vnímala Slovany jako válečníky?
přednáška, 31. 5. 2024, 17:00
V šestém století začali podnikat nájezdy na Byzantskou říši barbarské kmeny, kterým se říkalo Sklavéni (Slované). Jak je byzantští autoři vnímali a popisovali? Obávali se jich? A jaký druh informací poskytli o vybavení a taktice Sklavénů? Přednáška odpoví nejen na tyto otázky.
Přednáší Mgr. Pavla Gkantzios Drápelová, Ph.D.
Science point ve vstupní hale Veletrhu, rezervace místa není nutná
Bohové a démoni
přednáška, 1. 6. 2024, 11:45
Pohanské náboženství Slovanů stálo u počátků našich dějin a dodnes zůstává uhrančivým a často zneužívaným tématem. Co o něm vlastně víme a jak ho můžeme vědecky zkoumat? Přetrvalo po příchodu křesťanství z tohoto náboženství něco ve folkloru a praktikách prostých lidí? Na několika ukázkách ze středověkých rukopisů a z etnografických materiálů si ukážeme, jak tyto otázky lze v současnosti zkoumat a přemýšlet o nich. Podíváme se zejména na božské postavy v rukopisech, na nadpřirozené bytosti v lidových podáních a na praktická léčebná zaklínadla psaná hlaholicí.
Přednáškou vás provede Mgr. Jiří Dynda, Ph.D. ze Slovanského ústavu Akademie věd. Jiří zkoumá slovanské pohanství a jeho mísení s křesťanskou lidovou kulturou ve středověku i novověku.