Grigorij Isaakovič Altšuller
Další varianty jména: Altschuller, Altschuler,
Od r. 1899 žil s rodiči v Jaltě. V roce 1914 maturoval na Alexandrovském gymnáziu. Během první světové války působil od listopadu 1914 do září 1915 jako sanitář Jihozápadního frontu. V letech 1915 – 1917 studoval na Lékařské fakultě Moskevské městské lidové univerzity L. A. Šaňavského, po Říjnové revoluci Moskvu opustil. V r. 1918 pracoval v bakteriologické a chemické laboratoři na Krymu jako laborant, od července do září 1919 sloužil jako lékařský pracovník s vymezeným léčebným oprávněním v Dobrovolnické armádě. V letech 1919 – 1920 studoval na Lékařské fakultě Tauridské univerzity. V červenci 1920 emigroval z Ruska do Konstantinopole, kde do února 1921 studoval na univerzitě. Poté odjel do Bulharska, kde pokračoval ve studiu na Sofijské univerzitě. Do Československa přijel 7. července 1922. 28. února 1925 získal na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy titul doktora všeobecné medicíny. Byl zaměstnán na 1. interní klinice Univerzity Karlovy (1925 – 1926 jako externí lékař, 1927 – 1931 jako hostující asistent) a na klinice prof. L. Syllaby (1925 – 1930). V r. 1931 získal československé občanství. V letech 1932 – 1938 působil jako odborný lékař nemocí vnitřních se soukromou praxí a současně jako vedoucí plicního oddělení polikliniky a lékař – konzultant Ústředního svazu pojišťoven. Působil rovněž jako lékař Ruského Červeného kříže v ČSR. Byl členem Ruské akademické skupiny v ČSR, Svazu ruských lékařů, Spolku českých lékařů v Praze, Československé společnosti pro studium TBC, Masarykovy ligy proti TBC, Československé společnosti hygienické a Československé ftizeologické společnosti. Do r. 1927 byl členem vedení Všenorsko-mokropeského ruského klubu. 10. srpna 1938 odjel s celou rodinou na studijní pobyt do USA a vzhledem k politickým událostem se již do Československa nevrátil. V letech 1940 – 1976 měl soukromou praxi v New Yorku. Od r. 1950 působil v Rooseveltově nemocnici jako lékař, v letech 1970 – 1980 jako konzultant. Byl členem Ruské akademické skupiny v USA, Newyorské lékařské akademie a Newyorské akademie věd. Spolupracoval s S. L. Tolstou v Tolstovském fondu. Zpočátku se zabýval především hematologií, později nemocemi zažívacího traktu a ftizeologií. Ve svém díle se věnoval lékařské etice a dějinám lékařství. Pořádal přednášky v USA a v SSSR. Hlásil se k luteránskému vyznání.
Otec: Altšuller Isaak Naumovič
Matka: Marija Abramovna (? – 7. 3. 1928, Berlín, Německo)
Sestra: Altšuller Jekatěrina Isaakovna
Manželka: Věra Alexandrovna, rozená Pelopidas (28. 2. 1896 – 1943, New York, USA)
Děti: Jekatěrina, provdaná Jacobs (1921, Sofia, Bulharsko – ?); Natalija (1923, Praha – ?); Marija (1931, Praha); Alexandr (1935).
viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996
Mokropsy; Všenory 292, vila Boženka; Praha II, Nové Město, Podskalská 30.
Národní archiv, f. Policejní ředitelství
Národní archiv, f. Komitét pro umožnění studia ruským a pro umožnění studia ruským a ukrajinským studentům v ČSR, k. 11, 33
Archiv UK, osobní spis
Soukromý archiv A. Kopřivové
Věstník českých lékařů, r. 50, 1938, s. 1394
Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348 – 1939. Díl 1, A – K. Josef Adamec a kol. Univerzita Karlova, Praha 1988
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011