Ivan Georgijevič Avtonomov
Studoval v Obchodním institutu v Rostově na Donu. Od r. 1919 působil jako hlavní pedagog a člen místní správy Hornodonského okruhu. Angažoval se v družstevnickém hnutí. 10. března 1920 byl na lodi Burgermeister Schroeder evakuován z Novorossijsku. Od dubna téhož roku žil ve vojenském táboře na ostrově Lemnos. V říjnu byl společně s ostatními emigranty přepraven Angličany do Srbska, kde pracoval v továrnách na zpracování tabáku a na výrobu obuvi. Do Československa přijel 13. října 1921 a začal studovat v pražském Ruském institutu zemědělského družstevnictví. V květnu 1922 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, v září téhož roku přestoupil na Ruskou právnickou fakultu v Praze. Studium dokončil v r. 1926. Byl zakládajícím členem a tajemníkem Spolku donských kozáků „Don“, členem Svazu ruských pedagogů středních a základních škol v Československu a Všekozáckého zemědělského svazu. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Georgij Avtonomov
Manželka: Z. P. Avtonomova
Děti: Georgij (26. 3. 1922, Praha – ?; odjel do Brazílie); Petr Dvořáček (1927 – 2005; překladatel. Po roce 1968 přijal příjmení své manželky).
Libuš, Nová Praha 24; Řevnice; Průhonice
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 172
Národní archiv, f. Komitét pro umožnění studia ruským a pro umožnění studia ruským a ukrajinským studentům v ČSR, k. 36
Archiv Univerzity Karlovy, f. Přírodovědecká fakulta UK
Государственный архив Российской федерации, ф. Р‑7564
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001