Danara Naranovna Bajanova
(rozená Ulanova)Kalmyčka (příslušnice západomongolského národa). Vyučovala přírodní vědy na gymnáziu v Rostově na Donu. V říjnu 1919 byla evakuována na ostrov Lemnos a odtud do Srbska, kde studovala na přírodovědecké fakultě a současně učila na Ruském gymnáziu v Kněževaci. Od 23. dubna 1923 žila v Československu. Počátkem r. 1939 odjela se svými dětmi k příbuzným do Bělehradu, koncem války uprchla do Rakouska a odtud do Bavorska. V 50. letech vyučovala děti v německém uprchlickém táboře v Altenstadtu kalmycký jazyk a jasné písmo (písmo todo-bičig). Pořídila notové záznamy více než padesáti nových i starých kalmyckých písní.
Otec: Naron Ulanov
Manžel: S. B. Bajanov
Děti: Naron; Namdžal (24. 6. 1924, Praha – ?)
Bratr: B. N. Ulanov
viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996 s. 53 – 54
Praha XIII, Staré Strašnice 426; Radešovice 126.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 176
Гучинова, Эльза-Баир. Улица «Kalmuk Road». История, культура и идентичности в калмыцкой общине США. Алетейя, Санкт-Петербург 2004