Jevgenij Romanovič Beljavskij


Další varianty jména: Bělavský,
* 21. 9. 1892 Kyjev, † 21. 11. 1969 Porto Alegre, Brazílie
inženýr chemie, specialista na chemické procesy taninů

Studoval v Kyjevském polytechnickém institutu. Za občanské války sloužil v Ozbrojených silách Jihu Ruska jako poručík u Dělostřelecké divize generála Aleksejeva. V r. 1920 byl evakuován společně s Ruskou armádou z Krymu. Od září 1920 do října 1921 žil na poloostrově Gallipoli, v prosinci 1921 přijel z Konstantinopole do ČSR. V Praze vystudoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství ČVUT (1923). V r. 1925 obhájil doktorskou disertační práci v Chemicko-technologickém ústavu ČVŠT v Brně a získal titul doktora přírodních věd. Od dubna 1925 byl zaměstnán jako hlavní chemik ve firmě T. & A. Baťa (od r. 1931 Baťa, akciová společnost) ve Zlíně. Stal se vedoucím zlínské centrální výzkumné laboratoře. Pod jeho vedením se rozvíjela soustava chemických pracovišť. V Baťovském koncernu pracoval dvacet čtyři let a jeho práce měla velký vliv na světovou úroveň baťovských koželužen. Byl členem Svazu ruských studentů v Brně, Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR, Gallipolského svazu, ruské sekce Slovanské jednoty a členem vedení Svazu ruských emigrantských studentských organizací. Po druhé světové válce odešel do Německa, kde žil v utečeneckých táborech, a poté odjel do Jižní Ameriky. V Brazílii pracoval jako ředitel chemických závodů v Porto Alegre. Později stal profesorem technologického ústavu a ředitelem výzkumného institutu TANAC v Montenegru v Brazílii. Zakládal moderní koželužny v různých zemích světa.

Rodinní příslušníci

Otec: Roman Beljavskij.

Manželka: Věra Alexandrovna (26. 11. 1888, Samara – ?; malířka, krajinářka. V r. 1932 vystavovala svá díla ve Zlíně a v Kroměříži.).

Děti: Dimitrij (5. 8. 1917 – 12. 8. 1957, Praha; lékař. V r. 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a odsouzen na deset let v nápravně-pracovních táborech. Zemřel krátce po návratu do Československa.).

Adresa

Zlín, Nad ovčárnou 1282, Březnická

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 179

Soukromý archiv A. Kopřivové

Literatura

Волков, Сергей Владимирович. Офицеры российской артиллерии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2011

Míček, Martin. Vývoj chemického výzkumu ve Zlíně (1819 – 1945). Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita – Filozofická fakulta – Historický ústav, Brno 2018

Autoři záznamu Běloševská Ljubov; Hašková Dana