Sergej Jevgeňjevič Borisov

Vystudoval gymnázium a Přírodovědeckou fakultu Novorossijské univerzity v Oděse. Od r. 1916 působil jako odborný asistent ve výzkumné stanici v Ploti v Podolské gubernii. Za občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě, s níž byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. V r. 1922 odjel do Bulharska, kde učil na gymnáziu v Plovdivu. V r. 1923 přijel do Československa, kde pod vedením prof. J. Stoklasy pracoval ve výzkumné laboratoři pro rostlinnou výrobu Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT. Získal titul RNDr. Od r. 1929 postupně pracoval v Ústavu lesní biochemie a pedologie, ve Výzkumném ústavu lesnickém a ve Státním výzkumném ústavu zemědělském. V r. 1934 zažádal o udělení československého občanství. Byl členem Akademické skupiny Gallipolců, Ruské akademické skupiny, Svazu Gallipolců, Odborového svazu ruských inženýrů a techniků v protektorátu Čechy a Morava (od prosince 1940 byl členem vedení agrární sekce), a Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.