Sergej Nikolajevič Bulgakov

Narodil se v rodině kněze. Střední vzdělání získal v Orelském semináři (1884 – 1888) a na klasickém gymnáziu v Jelci (1888 – 1889). V r. 1894 dokončil studium na Právnické fakultě Moskevské univerzity. Po složení magisterských zkoušek se stal učitelem politické ekonomie na Imperátorském moskevském technickém učilišti. V letech 1898 – 1899 byl vyslán na stáž na Univerzitu Fridricha Viléma v Berlíně. Od r. 1901 byl řádným profesorem na katedře politické ekonomie Kyjevského polytechnického institutu, v letech 1906 – 1918 profesorem v Moskevském obchodním institutu a v letech 1906 – 1910 soukromým docentem Moskevské univerzity. Od r. 1904 byl členem rady ilegálního politického hnutí Svaz osvobození. V r. 1906 byl zvolen poslancem II. státní dumy jako nezávislý křesťanský socialista. Byl spoluredaktorem časopisů Novyj puť a Voprosy žizni. V letech 1911 – 1917 byl redaktorem nakladatelství Puť. Byl profesorem Moskevské univerzity (1917 – 1918) a Tauridské univerzity v Simferopolu (od r. 1919). V r. 1918 přijal kněžské svěcení a do r. 1922 působil v chrámech v Gaspře, Simferopolu a v Jaltě. V r. 1922 byl ze sovětského Ruska vypovězen, 30. prosince téhož roku odplul ze Sevastopolu do Konstantinopole. V květnu 1923 přijel do Československa. Přednášel teologii a církevní právo na Ruské právnické fakultě (1923 – 1925) a v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského v Praze. V r. 1923 se podílel na založení Ruského studentského křesťanského hnutí a Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. V r. 1924 založil Bratrstvo sv. Sofie a stal se jeho duchovním vůdcem. Od května 1925 žil v Paříži. Podílel na založení Svjato-Sergijevského pravoslavného teologického institutu v Paříži, byl jeho prvním děkanem. Je pohřben na hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.