Valentina Jevgeňjevna Buljubaš-Razumichina
(rozená Buljubaš)V roce 1924 žila v ruské kolonii v Liptovském sv. Jánu. Počátkem třicátých let pracovala jako specialistka na plicní choroby v 1. lidovém léčebném ústavu pro nemocné plicními chorobami v Nové Vsi pod Pleší. Byla redaktorkou časopisu Russkij vrač v Čechoslovakii. Za druhé světové války žila v Německu. Po válce se vrátila do Československa a působila jako primářka v nemocnici v Klatovech. Podle vzpomínek pamětníků se po roce 1948 významně podílela na organizaci ilegálních přechodů lidí ze Šumavy do Německa a ruským občanům pomáhala při odjezdu do Jižní Ameriky. V roce 1950 přešla spolu se svým otcem hranici do Německa a odtud odjela do USA.
Otec: Jevgenij Grigorjevič Buljubaš (1. 9. 1873 – říjen 1967, Washington, D. C., USA?; brigádní generál. Byl evakuován z Ruskou armádou na Gallipoli, odkud odjel do Bulharska. Ve třicátých letech žil u své dcery. Je pochován v Mnichově na hřbitově Waldfriedhof.).
Matka: Erna Alžběta, rozená Šlegerova
Manžel: N. G. Razumichin.
viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha II, Nové Město, Jungmannova 17; Praha XV, Braník 578; Praha XIX, Dejvice, Třída krále Alexandra 17.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 184
Soukromý archiv A. Kopřivové.