Jevgenij Leonidovič Bunickij

Pocházel z rodiny vojáka z povolání. V r. 1892 maturoval na Richelieuově gymnáziu v Oděse, v r. 1896 dokončil studia na fakultě fyziky a matematiky na Novorossijské univerzitě. Poté učil na středních školách. V r. 1904 byl na Novorossijské univerzitě jmenován soukromým docentem, v r. 1913 docentem a v r. 1918 řádným profesorem. Přednášel diferenciální počty, teorie funkcí komplexní proměnné, variační počty a teorii pravděpodobnosti. Současně vyučoval na Vyšších ženských kurzech. V r. 1923 emigroval do Československa. Od r. 1931 přednášel jako hostující profesor matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od 1. května 1935 se stal smluvním lektorem. Přednášel integrální rovnice z hlediska aplikací v pojistné matematice a matematické fyzice, teorii čísel, algebru, matematickou logiku a problémy numerické matematiky. Od uzavření českých vysokých škol v r. 1939 dostával lektorskou penzi, od r. 1945 až do konce života znovu přednášel na přírodovědecké fakultě. Byl členem Ruské akademické skupiny a Ruského studijního kolegia. Své práce publikoval v periodiku Učennyje zapiski učebnoj kollegii v Prage a v časopisech Bulletin des sciences mathématiques a Journal de mathématiques pures et appliquées. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.