Nikolaj Vjačeslavovič Dzevanovskij
Pocházel z rodiny vojáka z povolání. V r. 1915 maturoval na oděském Gymnáziu A. P. Rovňakova. Po mobilizaci studoval na Sergijevském dělostřeleckém učilišti, po jehož absolvování obdržel důstojnickou hodnost. Byl poslán na frontu, kde bojoval do ledna 1918. Poté začal studovat na Lékařské fakultě Novorossijské univerzity, ale již v prosinci téhož roku studia přerušil a vstoupil do Dobrovolnické armády. Kvůli nemoci byl převelen do zahraničí. Odjel do Bulharska, kde žili jeho rodiče. Pracoval v zemědělství. Stal se členem Kroužku ruského umění a literatury ve Varně, své básně publikoval. 10. listopadu 1921 přijel do Československa. V Praze studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (studium dokončil v r. 1929). V prosinci 1921 spolu se S. M. Rafalským založil Literárně-umělecký kroužek při Kulturně vzdělávacím oddělení Svazu ruských studentů v ČSR (od února 1922 Poustevna básníků). Své básně publikoval v novinách a časopisech Za svobodu!, Spolochi, Perezvony, Studenčeskije gody, Gody, Svoimi puťami, Volja Rossii. Byl členem literárního uskupení Poustevna, Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Svazu ruských studentů v ČSR (od r. 1923 člen vedení a místopředseda), Ruského demokratického studentského svazu a politické strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce. Od října 1929 žil v Polsku. Pracoval jako lékař nejprve ve fakultní nemocnici a poté v léčebném ústavu ve Varšavě. Ve spolupráci s kolegy publikoval v polských lékařských časopisech vědecké práce, zejména o tuberkulóze. Spolu s rodinou zahynul při bombardování Varšavy v r. 1944. Pseudonym: Bolescis.
Otec: Vjačeslav Andrejevič (20. 9. 1870, Olchovec v Kyjevské gubernii – srpen 1944, Varšava, Polsko; brigádní generál Generálního štábu. V r. 1920 emigroval do Bulharska. V r. 1921 byl jmenován brigádním generálem polské armády. Od roku 1922 do r. 1925 působil jako zástupce velitele pátého okruhu v Krakově. V r. 1930 odešel do důchodu. Zahynul společně se synem v srpnu 1944 při bombardování Varšavy.). Matka: Marija Stepanovna, rozená Malevič. Manželka: Taťjana Ivanovna, rozená Baluca (1903, Cholm – srpen 1944, Varšava, Polsko; lékařka. Manželství bylo uzavřeno 31. 8. 1924 v Kišiněvě).
Поэты пражского «Скита». Сост., вступ. слово, коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2005; «Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; Поэты пражского «Скита». Проза. Дневники. Письма. Воспоминания. Сост., коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2007.
Praha II, Nové Město, Vyšehradská 16 – 18 (Chudobinec); Všenory.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 192; Literární archiv Památníku národního písemnictví, f. A. Bém.
«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Русский путь, Москва 2006.