Nikolaj Vjačeslavovič Dzevanovskij

Pocházel z rodiny vojáka z povolání. V r. 1915 maturoval na oděském Gymnáziu A. P. Rovňakova. Po mobilizaci studoval na Sergijevském dělostřeleckém učilišti, po jehož absolvování obdržel důstojnickou hodnost. Byl poslán na frontu, kde bojoval do ledna 1918. Poté začal studovat na Lékařské fakultě Novorossijské univerzity, ale již v prosinci téhož roku studia přerušil a vstoupil do Dobrovolnické armády. Kvůli nemoci byl převelen do zahraničí. Odjel do Bulharska, kde žili jeho rodiče. Pracoval v zemědělství. Stal se členem Kroužku ruského umění a literatury ve Varně, své básně publikoval. 10. listopadu 1921 přijel do Československa. V Praze studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (studium dokončil v r. 1929). V prosinci 1921 spolu se S. M. Rafalským založil Literárně-umělecký kroužek při Kulturně vzdělávacím oddělení Svazu ruských studentů v ČSR (od února 1922 Poustevna básníků). Své básně publikoval v novinách a časopisech Za svobodu!, Spolochi, Perezvony, Studenčeskije gody, Gody, Svoimi puťami, Volja Rossii. Byl členem literárního uskupení Poustevna, Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Svazu ruských studentů v ČSR (od r. 1923 člen vedení a místopředseda), Ruského demokratického studentského svazu a politické strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce. Od října 1929 žil v Polsku. Pracoval jako lékař nejprve ve fakultní nemocnici a poté v léčebném ústavu ve Varšavě. Ve spolupráci s kolegy publikoval v polských lékařských časopisech vědecké práce, zejména o tuberkulóze. Spolu s rodinou zahynul při bombardování Varšavy v r. 1944. Pseudonym: Bolescis.