Vasilij Georgijevič Fjodorov

Po maturitě na 1. klasickém gymnáziu v Chersonu (1915) začal studovat na Právnické fakultě Novorossijské univerzity v Oděse. V témže roce začal pracovat jako reportér pro chersonské noviny Rodnoj kraj a Chersonskoje utro. V r. 1917 byl povolán do armády, ale kvůli nemoci byl po dvou měsících demobilizován. V noci na 13. dubna 1921 přeplul Dněpr. Za nelegální překročení sovětsko-rumunských hranic byl zatčen rumunskou policií. Nejprve byl vězněn ve městě Bendery, poté byl převezen do vězení v Kišiněvě. Po propuštění pracoval jako dělník na stavbách a publikoval v kišiněvských novinách (Bessarabija, Nědělja, Bucharestskije novosti). Posléze odjel z Kišiněva do Bukurešti, kde pracoval jako malíř a natěrač v železničním depu. Zpíval v církevním pěveckém sboru a v bukurešťské ukrajinské operetě. V létě 1922 překročil československé hranice. Přes Berehovo a Užhorod se dostal až do Košic, kde byl znovu uvězněn a poté převezen do vězení v Praze. Propuštěn byl na podzim téhož roku. Začal studovat na Ruské právnické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Stal se členem divadelní skupiny, se kterou vystupoval jako herec, zpěvák a hráč na balalajku. Psal tragikomické povídky ze života emigrantů. V letech 1922 – 1929 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. V r. 1928 byl delegátem za ruskou emigraci v Československu na Sjezdu ruských zahraničních spisovatelů v Bělehradě. Od r. 1932 žil v Užhorodě, pracoval jako úředník na magistrátu. V r. 1935 získal československé občanství. V r. 1938 se přestěhoval do Chustu, v r. 1940 se vrátil do Prahy, kde pracoval jako úředník. Během německé okupace byl gestapem pětkrát zatčen a uvězněn. Od r. 1945 vyučoval ruštinu v různých jazykových kroužcích, po r. 1949 byl překladatelem a tlumočníkem ve firmách Kovo, Technoexport, Motokov a Invest. Od r. 1951 vyučoval ruštinu v jazykové škole. Byl členem literárního kroužku Daliborka (1924), literárního uskupení Poustevna (1926), Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1927) a Československé sociální demokracie (1947). Publikoval v časopise Na rubeže. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.