Avraamij Kuzmič Fortušnyj

Po dokončení Skvirského městského dvoutřídního učiliště studoval na Oděském pěchotním junkerském učilišti (absolvoval v r. 1909). Tři roky sloužil jako důstojník v Irkutsku, poté nastoupil na petrohradské Nikolajevské inženýrské vojenské učiliště. V r. 1913 začal studovat na Nikolajevské vojenské akademii. V r. 1914 byl mobilizován. V r. 1917 na akademii absolvoval zkrácený kurz, po jehož dokončení byl přidělen v hodnosti plukovníka ke Generálnímu štábu. Během občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě na Jihu Ruska. 3. listopadu 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud v lednu 1921 odjel do Československa. V únoru 1921 začal studovat na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze. Studia dokončil začátkem r. 1927. Od května téhož roku byl zaměstnán jako technický úředník a konstruktér ve Škodových závodech v Plzni, poté pracoval jako konstruktér ve firmě Avia Čakovice. Získal československé občanství. Za války pracoval ve Škodových závodech v Praze a byl předsedou Spolku ruských inženýrů v Praze. Od r. 1940 přednášel ve Vojenských pedagogických kurzech a ve Vyšších kurzech vojenských věd, organizovaných Jednotou ruských vojenských svazů. 20. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ. O jeho dalším osudu není nic známo.