Vissarion Jakovlevič Gurevič
Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval na Berlínské univerzitě, studium dokončil na Právnické fakultě Petrohradské univerzity. Byl obhájcem při Petrohradské soudní komoře, působil v zákonodárných komisích 1. – 4. Státní dumy, byl právním zástupcem Petrohradského obchodního soudu. Byl místopředsedou 1. Všeruského rolnického sjezdu, náměstkem ministra vnitra Prozatímní vlády a delegátem Ústavodárného shromáždění za Tulskou gubernii. Byl členem Výboru členů Ústavodárného shromáždění a Sibiřského Hlavního výboru pro zásobování armády Všeruských zemských a ruských svazů. Spolupracoval s československými legiemi. 16. prosince 1920 emigroval z Vladivostoku, 1. června 1921 přijel do Československa. V letech 1921 – 1922 byl předsedou Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům), v letech 1923 – 1928 stál v čele Ruského zahraničního historického archivu. Byl profesorem Ruské právnické fakulty, přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze. V r. 1923 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. V r. 1932 získal československé občanství. V r. 1933 si v Praze na Královských Vinohradech otevřel soukromou právní poradnu, ve které poskytoval bezplatné konzultace ruským emigrantům. Ve druhé polovině 30. let byl obchodním zástupcem firmy s kancelářskými potřebami Smith. Byl členem Zahraniční delegace strany socialistů-revolucionářů (eserů) a jedním ze zakladatelů Socialistické ligy Nového Východu, členem Svazu bývalých soudních činitelů a právníků S. V. Zavadského, Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Jednoty československých advokátů v Praze a Československé sociální demokracie. Byl právním konzultantem Jednoty ruských emigrantských organizací. Svobodný zednář. Na jaře 1940 odjel do USA.
Otec: Jakov Grigorjevič (1841 – 1906; ředitel soukromého gymnázia v Petrohradě). Matka: Ljubov Ivanovna, rozená Iljina. Manželka: Zinaida Ivanovna, rozená Korotneva (19. 10. 1886, Novochoperskij újezd ve Voroněžské gubernii – po 1941; pedagožka. V Československu žila od 1. června 1921.).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Новое русское слово, Нью-Йорк, 20.05.1941.
Praha XVIII, Střešovice, Na Petynce 42; Praha XII, Královské Vinohrady, Šafaříkova 12, Mánesova 15.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Серков, Андрей Иванович. Русское масонство, 1731 – 2000. Энциклопедический словарь. Москва 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Русский заграничный исторический архив в Праге – документация: Каталог собраний документов, хранящихся в Пражской Славянской библиотеке и в Государственном архиве Российской Федерации. Составители: Бабка, Лукаш – Копршивова, Анастасия – Петрушева, Лидия. Национальная библиотека Чешской Республики – Славянская библиотека, Прага 2011.