Alexandr Vasiljevič Isačenko
V r. 1920 emigroval s rodiči do Rakouska. Střední vzdělání získal na gymnáziích v Klagenfurtu a v německém Schwedtu (1925 – 1929). V letech 1929 – 1933 studoval na Filozofické fakultě Vídeňské univerzity, poté pokračoval ve studiu na Francouzské koleji v Paříži (1933 – 1934) a na Univerzitě Karlově v Praze (1934 – 1935). Od r. 1935 působil jako lektor ruštiny na Vídeňské univerzitě, od r. 1938 přednášel na univerzitě v Lublani, kde v r. 1939 obhájil doktorskou disertaci. V r. 1941 přijel na pozvání slovenských jazykovědců na Slovensko. V r. 1941 se stal lektorem a v r. 1944 smluvním profesorem Vysoké školy obchodní v Bratislavě. Na jaře 1945 byl krátce vězněn gestapem. V letech 1945 – 1955 vedl katedru rusistiky, slavistiky a moderních filologií na Filozofické fakultě Slovenské univerzity (Univerzity Komenského) v Bratislavě a v letech 1955 – 1965 katedru slavistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Současně vedl oddělení strukturální mluvnice při Německé akademii věd v Berlíně (1960 – 1965) a přednášel na Vysoké škole pedagogické v Postupimi. V letech 1965 – 1967 byl zástupce ředitele Ústavu jazyků a literatur ČSAV v Praze. Během dvouletého služebního pobytu v Los Angeles přednášel na katedře slavistiky Kalifornské univerzity (1967 – 1968). Od r. 1970 přednášel na vysoké pedagogické škole v Klagenfurtu. Byl členem Pražského lingvistického kroužku (1934) a Pařížské lingvistické společnosti, lingvistického oddělení Ministerstva školství a národní osvěty (1941), místopředsedou Bratislavského lingvistického kroužku (1945 – 1947), členem Ženevské lingvistické společnosti (1947), vědecké rady Mezinárodní fonetické asociace (1948), Československého komitétu slavistů (1956) a předsedou lingvistické sekce terminologické komise Mezinárodního komitétu slavistů (1958). V letech 1950 – 1969 byl členem Slovenského svazu spisovatelů. Byl členem redakcí časopisů Russkij jazyk (1950 – 1954), Sovětská věda – jazykověda (1950 – 1955), Československá rusistika a Zeitschrift fűr Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaften (1956). Byl dopisujícím členem Východoněmecké (1964), Československé (1968) a Rakouské (1973) akademie věd. V r. 1968 emigroval do Rakouska, kde vydával časopis Russian Linguistics. Po emigraci mu byly odejmuty akademické hodnosti a členství v ČSAV, v r. 1990 byl rehabilitován. Byl autorem řady prací z oboru slavistiky, současného ruského jazyka a jeho historie, teorie gramatiky a metodiky výuky ruského jazyka.
Otec: Vasilij (1880 – 1925; právník). Matka: Klavdija, rozená Sokolova (1884 – 1951). Manželka: 1. Jelena Nikolajevna, rozená Trubeckaja (1915 – 1968, Vídeň; manželství bylo rozvedeno v r. 1949); 2. Jelena, rozená Mackaničová (1920 – ?; referentka Československého rozhlasu). Děti: z 1. manželství: Varvara.
Slovenský biografický slovník (od roku 833 do r. 1990); Zv. 2. E – J. Matica slovenská, Martin 1987; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996; Studia linguistica Alexandro Vasilii filio Issatschenko a collegis amicisque oblata, de Ridder, Dordrecht 1977.
Slovenský biografický slovník (od roku 833 do r. 1990); Zv. 2. E – J. Matica slovenská, Martin 1987; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Harbuľová, Ľubica. Ruská emigrácia a Slovensko (Pôsobenie ruskej pooktóbrovej emigrácie na Slovensku v rokoch 1919 – 1939). FF PU, Prešov 2001; Чумаков, Александр Викторович. Россияне в Словакии. Российские соотечественники в Словакии. История и современность. Stredná odborná škola polygrafická, Bratislava 2008, c. 78 – 79; Щипанская, Нина. К портрету А. В. Исаченко – прешовские встречи. In: Osobnosti ruskej a ukrajinskej emigrácie na východnom Slovensku. Harbuľová, Ľubica, Ňachajová, Mária, Babotová, Ľubica (eds). Štátna vedecká knižnica v Prešove, Prešov 2008, s. 140 – 147; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].