Michail Dmitrijevič Ivannikov
Studoval na Reálném gymnáziu v Georgijevsku a na 2. vladikavkazském reálném gymnáziu. V r. 1920 byl spolu s rodinou evakuován z Batoumu do Konstantinopole, kde pokračoval ve studiu na Ruském gymnáziu Všeruského svazu měst. V prosinci 1921 přijel společně s gymnáziem do Moravské Třebové. Po maturitě v r. 1922 začal studovat ekonomii na Vysoké škole zemědělské v Brně, ale studium nedokončil. Odjel na Slovensko, kde se ve Vyšném Svidniku podílel na obnově tiskárny ctihodného Jova Počajevského. Na podzim 1924 začal studovat na Ruské právnické fakultě v Praze a současně pracoval v Institutu pro studium Ruska. Účastnil se zasedání literárního kroužku Daliborka, byl členem literárního uskupení Poustevna (Poustevna básníků). Publikoval v časopisech Svoimi puťami, Gody aj. V létě 1925 odjel do Bělehradu, kde žili jeho rodiče a sestra. Koncem dvacátých let studoval na Teologickém institutu v Paříži. V květnu 1930 se vrátil do Bělehradu. Pokračoval ve studiu na Teologické fakultě Bělehradské univerzity, ale ani tato studia nedokončil. Živil se jako malíř pokojů a byl literárně činný. Na konci 30. let se stal kameramanem v jugoslávském filmovém studiu. V r. 1944 byl jako válečný kameraman na frontě. Po válce pracoval ve filmových studiích Avala Film a Filmska zvezda a současně působil jako novinář. Od r. 1953 byl zaměstnán v bělehradské televizi jako kameraman a později jako hlavní kameraman. Účastnil se zasedání Knižního kroužku, byl členem kroužku Literární středa (1934) a Svazu ruských spisovatelů a novinářů v Jugoslávii (1935), od poloviny 30. let byl členem ilegálního Bělehradského očagu Svazu mladorusů.
Otec: Dmitrij (statkář, podnikatel). Manželka: 1. Lidija Alexejevna, rozená Deveľ (1909 – 1989, básnířka; manželství bylo uzavřeno 10. 8. 1937, rozvedeno 19. 1. 1949); 2. Ljubov Michajlovna, rozená Leščuk (v 1. manželství Durakova; manželství bylo uzavřeno v r. 1949). Děti: Alexandr (5. 3. 1950).
«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Русский путь, Москва 2006.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 3. Российская государственная библиотека, Москва 2001; «Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].