Vadim Alexandrovič Jurevič

Státní rada. Narodil se v rodině dědičného šlechtice. Studoval na VI. varšavském gymnáziu a jeden rok na Matematicko-fyzikální fakultě Petrohradské univerzity (1895). V r. 1899 dokončil studium na Vojenské lékařské akademii. V letech 1903 – 1905 žil v zahraničí, kde získal titul soukromého docenta v oboru bakteriologie a infekčních nemocí. Během první světové války měl na starosti karanténní opatření v zajateckých táborech na Kavkaze. V r. 1916 odjel do Buchary, aby pomáhal s bojem proti epidemii skvrnitého tyfu. Od r. 1917 byl profesorem na Vojenské lékařské akademii, vedl katedru infekčních nemocí. Byl členem Vojenské komise Státní Dumy. V letech 1918 – 1920 sloužil v Dobrovolnické armádě jako poradce pro infekční nemoci v úřadě náčelníka sanitární části Ozbrojených sil Jihu Ruska a od března 1919 v úřadě náčelníka sanitární části vojenské správy. V r. 1920 byl evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole. Otevřel si lékařskou praxi, založil bakteriologické sanatorium. Byl členem Spolku ruských lékařů v Konstantinopoli a předsedou Ruské akademické skupiny. Počátkem r. 1922 přijel do Československa, kde se stal profesorem na Ruské právnické fakultě v Praze. Pracoval v Ústavu bakteriologie a sérologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy u prof. R. Kimly. Vyvinul metodu hemodialýzy pro čištění krve od toxinů. Byl předsedou Výboru pro boj s tuberkulózou. Později odjel do Francie, pracoval v Pasteurově ústavu v Paříži. V letech 1930 – 1934 vedl oddělení výroby vakcín proti infekčním nemocem v pobočce ústavu v Saigonu. Po návratu do Francie pracoval v laboratoři Biothérapie. V r. 1946 odjel do USA. Byl čestným předsedou Spolku lékařů N. I. Pirogova a členem vedení Ruského politického Červeného kříže. Byl pohřben na hřbitově ve městě Jackson ve státě New Yersey.