Vadim Alexandrovič Jurevič

* 16. 10. 1872 Osipoviči v Igumenském újezdu v Minské gubernii, † 26. 2. 1963 New York, USA
lékař, bakteriolog, imunolog

Státní rada. Narodil se v rodině dědičného šlechtice. Studoval na VI. varšavském gymnáziu a jeden rok na Matematicko-fyzikální fakultě Petrohradské univerzity (1895). V r. 1899 dokončil studium na Vojenské lékařské akademii. V letech 1903 – 1905 žil v zahraničí, kde získal titul soukromého docenta v oboru bakteriologie a infekčních nemocí. Během první světové války měl na starosti karanténní opatření v zajateckých táborech na Kavkaze. V r. 1916 odjel do Buchary, aby pomáhal s bojem proti epidemii skvrnitého tyfu. Od r. 1917 byl profesorem na Vojenské lékařské akademii, vedl katedru infekčních nemocí. Byl členem Vojenské komise Státní Dumy. V letech 1918 – 1920 sloužil v Dobrovolnické armádě jako poradce pro infekční nemoci v úřadě náčelníka sanitární části Ozbrojených sil Jihu Ruska a od března 1919 v úřadě náčelníka sanitární části vojenské správy. V r. 1920 byl evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole. Otevřel si lékařskou praxi, založil bakteriologické sanatorium. Byl členem Spolku ruských lékařů v Konstantinopoli a předsedou Ruské akademické skupiny. Počátkem r. 1922 přijel do Československa, kde se stal profesorem na Ruské právnické fakultě v Praze. Pracoval v Ústavu bakteriologie a sérologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy u prof. R. Kimly. Vyvinul metodu hemodialýzy pro čištění krve od toxinů. Byl předsedou Výboru pro boj s tuberkulózou. Později odjel do Francie, pracoval v Pasteurově ústavu v Paříži. V letech 1930 – 1934 vedl oddělení výroby vakcín proti infekčním nemocem v pobočce ústavu v Saigonu. Po návratu do Francie pracoval v laboratoři Biothérapie. V r. 1946 odjel do USA. Byl čestným předsedou Spolku lékařů N. I. Pirogova a členem vedení Ruského politického Červeného kříže. Byl pohřben na hřbitově ve městě Jackson ve státě New Yersey.

Rodinní příslušníci

Otec: Alexandr Jelisejevič. Matka: Olga Fjodorovna, rozená Mejergof. Manželka: 1. Anna Anatoljevna, rozená Tolstaja (manželství bylo uzavřeno v r. 1903 v Petrohradě, rozvedeno v r. 1928); 2. Valentina Iljinična, rozená Chuďjakova, v 1. manželství Domuškina (24. 8. 1902, Vladikavkaz – ?; do Československa přijela v r. 1924 z Itálie. Studovala v Ruském institutu zemědělského družstevnictví. Manželství bylo uzavřeno 17. 2. 1929 v Praze.). Děti (s Valentinou Iljiničnou): Igor (5. 10. 1927, Praha); dcera (1928).

Vyznamenání

Vyznamenání: Řád sv. Anny 2. třídy, 3. třídy; Řád sv. Stanislava 2. třídy; Bucharský řád zlaté hvězdy.

Adresa

Praha XIII, Vršovice, Štítného 3.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 211; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]; Волков, Сергей Владимирович. База данных No2: «Участники Белого движения в России». In: http://www.swolkov.org/2_baza_beloe_dvizhenie/2_baza_beloe_dvizhenie_abc-01.htm [on-line]; Соколов, Алексей Альбертович – Костюченко, Альфред Львович. 85 лет первому плазмофорезу в России. In: www.critical.ru/pankreatest/library_plazmo.html [on-line].

Autoři záznamu Hašková Dana