Vasilij Alexandrovič Kaďjanov
Studoval na gymnáziu v Moskvě. Za občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě u námořnictva jako strojní mechanik na křižníku General Kornilov. V r. 1920 byl na válečném plavidle evakuován z Krymu do Tunisu. 19. října 1922 přijel z Bizerty do Československa. V r. 1923 maturoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové, poté vystudoval Vysokou školu strojního a elektromechanického inženýrství ČVUT. Byl zaměstnán jako technický vedoucí v oddělení stavby cukrovarů v ČKD. Po druhé světové válce byl hlavním jednatelem o dodávce cukrovarů do SSSR(např. Perelešino a Volokonovka), přičemž plně prosazoval československé zájmy. Když v ČKD oddělení stavby cukrovarů končilo, vedl skupinu v odbytu cukrovarů a poté byl v podniku pověřen stykem se sovětskými zástupci vůbec. Byl členem sdružení Ruské studentské křesťanské hnutí. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Alexandr. Manželka: Věra Vasiljevna, rozená Budnikova (3. 9. 1904, Moskva – 22. 12. 1997, Praha; manželství bylo uzavřeno 13. 8. 1927 ve Varně v Bulharsku). Děti: Alexandr (1928, Praha – 1928, Praha).
Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Horní Mokropsy 41; Praha XIV, Nusle, Bohuslava ze Švamberka 8.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 112; Národní archiv, f. Policejní ředitelství; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Bartošek, Jaroslav. Výstavba českých cukrovarů ve světě v druhé polovině dvacátého století. Jak jsem ji viděl a prožil jako přímý účastník. In: Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci. Fenomén českého hospodářství v 19. a 20. století. Národní zemědělské muzeum Praha, Národní technické muzeum, Praha 2011, s. 553 – 757; Чичерюкин-Мейнгардт, Владимир Григорьевич. Портреты заговорили. In: http://beloedelo.com/researches/article/?350 [on-line]