Ivan Ivanovič Kaljužnyj
Studoval na Moskevském učilišti malířství, sochařství a architektury, ale z politických důvodů byl vyloučen. Aktivně se účastnil revolučního hnutí, byl členem Strany socialistů-revolucionářů. V r. 1913 byl za ilegální činnost uvězněn a poslán do vyhnanství do Zabajkalska. Po Únorové revoluci v r. 1917 se nadále věnoval politice. V Nižním Novgorodu redigoval noviny Narod, ve kterých publikoval karikatury V. I. Lenina a L. D. Trockého. Byl odsouzen k trestu smrti, ale podařilo se mu uprchnout do Samary, kde se přidal k československým legionářům. Společně s nimi odplul 11. listopadu 1921 z Vladivostoku a 31. března 1922 přijel do Československa. V Praze se stal členem výboru Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům). V r. 1922 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. Byl členem vědecké rady Ruského zahraničního historického archivu a členem rady Ruské lidové univerzity. Spolupracoval s berlínskými novinami Dni. Napsal řadu pohádek, které vydával přeložené do češtiny, a doprovázel je svými ilustracemi. Vytvořil sérii loutek pro loutkové divadlo. Nakreslil karikatury pražských členů Strany socialistů-revolucionářů. Pseudonym: Navi.
Otec: Ivan. Manželka: 1. Roza (Rozalija), rozená Rabinovič, ve 2. manželství Frolova (? – 1938; politička, členka Strany socialistů-revolucionářů. Zůstala v SSSR.); 2. Faina (Fanni) Borisovna, rozená Suchodreva (15. 5. 1889, Vitebsk – po 1963, Leningrad, SSSR; zdravotnice, porodní asistentka. Společně s manželem emigrovala 11. listopadu 1921 z Vladivostoku. V Československu žila od 31. března 1922. Studovala na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, studium nedokončila. Po smrti manžela se živila jako vychovatelka a pomocnice v domácnosti v ruských rodinách. Po druhé světové válce přijala sovětské občanství a odjela do SSSR. Žila v Leningradě.). Děti: (z 1. manželství) Vadim (1918 – ?).
Výstavy: Pamětní výstava, Praha 1934 – 1935. Dílo: Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Последние новости (Париж), 13.06.1934.
Praha XIX, Dejvice, Koulova 12; Praha I, Staré Město, Novomlýnská 1, Na bělidle 7.
Lit.: Еленев, Николай. Русские беженцы: (Куклы работы В. М. Любощинской и худ. И. И. Калюжного). In: Перезвоны (Рига), 1926, № 21, c. 671 – 676; Toman, Prokop – Toman, Prokop H. Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1. Ivo Železný, Praha 2000; Фролова, Евгения Исаевна. Калюжный И. И. In: www.artrz.ru [on-line].