Miroslav Katětov

Narodil se jako syn Rusky a českého legionáře. Do Československa přijel v r. 1919 společně s matkou a strýcem V. G. Katětovem. Po absolvování Ruského reálného gymnázia v Praze studoval od r. 1935 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jeho dizertace byla schválena v r. 1939, ale po uzavření českých vysokých škol mohl být promován až v r. 1945. Během druhé světové války pracoval v Ústavu lidské práce, kde se podílel po matematicko-statistické stránce na práci při standardizaci psycho­logických testů a při rozboru psychologických a jiných dat. Od června 1945 pracoval na přírodovědecké fakultě, odkud poté přešel na fakultu matematicko-fyzikální (ve školním roce 1952/​53 byl jejím prvním děkanem). V r. 1953 byl jmenován profesorem. V letech 1953 – 1957 byl rektorem Univerzity Karlovy. Od r. 1961 pracoval až do odchodu do důchodu jako vedoucí vědecký pracovník v Matematickém ústavu ČSAV. V letech 1960 – 1970 byl ředitelem Matematického ústav Univerzity Karlovy. Věnoval se především především obecné topologii, obecné teorii entropie a funkcionální analýze. Propagoval aplikaci matematiky v psychologii, medicíně a biologii. Byl mistrem Prahy v šachu (1942, 1946) a v letech 1946 – 1951 byl členem reprezentace. V r. 1951 se stal mezinárodním velmistrem. V létě 1989 inicioval vznik Kruhu nezávislé inteligence a 17. listopadu 1989 byl jako jeho zástupce hlavním řečníkem na shromáždění na Albertově. V r. 1945 se stal členem KSČ, v r. 1970 mu bylo členství zrušeno.