Jekatěrina Nikolajevna Kist
(rozená Rejtlinger)Do r. 1917 navštěvovala soukromé gymnázium kněžny A. Obolenské. V létě 1917 společně se svými sestrami odjela na Krym, kde od jara 1918 navštěvovala státní dívčí gymnázium v Jaltě. Po maturitě v r. 1919 odjela s matkou a sestrou J. N. Rejtlingerovou do Simferopolu, kde studovala na Historické a filologické fakultě Tauridské univerzity. Od r. 1920 pracovala v univerzitní knihovně. Koncem r. 1921 emigrovala se sestrou do Varšavy, kde se setkaly s otcem. Od listopadu 1921 pracovala jako vedoucí kuchyně a jídelny při škole americké metodistické misie. Byla členkou literárního kroužku Taverna básníků. V červnu 1922 přijela do Československa. V r. 1929 dokončila studia na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Současně jako mimořádná posluchačka navštěvovala seminář N. P. Kondakova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla zaměstnána ve stavebních firmách Osvald Polívka a Nekvasil (do r. 1933). Po propuštění ze zaměstnání se zabývala výtvarným a užitým uměním, dávala soukromé hodiny kreslení. V letech 1932 – 1933 a počátkem 40. let pracovala na zakázkách Archeologického ústavu N. P. Kondakova. Byla členkou Pravoslavného kroužku, vedeného otcem S. Bulgakovem, Ruského studentského svazu v ČSR, Ruského studentského křesťanského hnutí, Svazu ruských výtvarníků (od r. 1931 členka vedení), literárního uskupení Poustevna, Spolku ruských inženýrů a architektů v Československu a Společnosti vzájemné pomoci ruských žen v ČSR. V r. 1946 získala sovětské občanství, v r. 1955 se vrátila do SSSR. Jako místo pobytu jí byl určen Taškent. Živila se uměleckými řemesly. Byla pohřbena v Taškentu.
Otec: Nikolaj Alexandrovič Rejtlinger (1862 nebo 1865, Riga – 1931, Paříž, Francie; právník, ekonom, překladatel; v emigraci žil v Polsku a ve Francii). Matka: Lidija Nikolajevna, rozená Goneckaja (? – 1921). Sestra: J. N. Rejtlinger. Manžel: Alexej Alexandrovič Kist (22. 1. 1901, Sevastopol – 1965, Taškent, SSSR; inženýr elektrotechnik, překladatel. Do Československa emigroval přes Turecko. V r. 1922 maturoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové, v letech 1922 – 1927 studoval na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. V r. 1946 získal sovětské občanství, v r. 1955 se společně s rodinou vrátil do SSSR. Manželství bylo uzavřeno 4. 6. 1925.). Děti: Lidija (1926 – březen 1927); Alexandr (19. 1. 1937, Praha).
Поэты пражского «Скита». Сост., вступ. слово, коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2005; «Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; Поэты пражского «Скита». Проза. Дневники. Письма. Воспоминания. Сост., коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2007.
«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].