Boris Sergejevič Kostomarov

Střední vzdělání získal v reálném učilišti v Charkově (1915), následující dva roky studoval v Moskevském zemědělském institutu. V březnu 1917 vstoupil jako dobrovolník do armády a sloužil na severozápadní frontě. Po demobilizaci v r. 1918 studoval na Vysoké škole zemědělské v Charkově. V době občanské války pracoval jako úředník na různých úřadech. V r. 1920 emigroval do Tunisu, kde pracoval jako nekvalifikovaný dělník a později jako sanitář v nemocnici Červeného kříže. Od dubna 1922 žil v Československu. V r. 1925 dokončil studia na Vysoké škole zemědělské v Brně. V říjnu 1926 nastoupil na místo asistenta ve Státní rybářské škole ve Vodňanech. V r. 1927 získal titul doktora zemědělských věd. Po obdržení československého občanství v r. 1928 byl ustanoven státním profesorem a přidělen do Státní rybářské školy ve Vodňanech. V letech 1924 – 1940 kromě svého stálého zaměstnání bezplatně organizoval a vedl rybářskou a hydrobiologickou stanici Františka Harracha ve Velkém Meziříčí. V letech 1930 – 1931 působil souběžně v Ústavu ichtyologie a rybářství na Jagellonské univerzitě v Krakově. V r. 1934 na vlastní žádost přešel do výzkumu a byl jmenován správcem Výzkumné stanice rybářské a hydrobiologické v Liptovském Hrádku, v r. 1936 byl zároveň pověřen správou Státní výzkumné stanice včelařské a byl ustanoven rybářským poradcem Ústředního ředitelství státních lesů a statků pro Podkarpatskou Rus. V r. 1938 byl přeložen na Podkarpatskou Rus, kde byl správcem Státní výzkumné stanice rybářské a hydrobiologické, správcem Státní výzkumné stanice včelařské a zároveň byl pověřen vedením rybářského referátu na Zemském úřadě v Užhorodě. Po evakuaci z Podkarpatské Rusi 1. května 1939 pracoval v Zemském ústavu pro výrobu živočišnou a v Zootechnickém ústavu Vysoké školy zemědělské v Brně. Od r. 1946 přednášel rybářství na Vysoké škole zemědělské v Brně, v r. 1948 byl jmenován profesorem a působil zde až do r. 1971. Na škole se zasloužil o zavedení výuky rybářství. V letech 1946 – 1948 byl odborným rybářským poradcem Ústředního ředitelství státních lesů a statků, v r. 1948 byl jmenován zemským rybářským inspektorem pro pstruhové vody v zemi Moravsko-slezské. V letech 1949 – 1950 byl děkanem hospodářského odboru Vysoké školy zemědělské a v letech 1950 – 1951 byl prorektorem školy. Řídil katedru pro živočišnou výrobu (1950 – 1952) a katedru zoologie, hydrobiologie a rybářství (1952 – 1967), od r. 1951 do r. 1956 řídil biologickou stanici v Lednici. Založil Svaz ruských demokratických studentů v Brně (do r. 1926 předseda), byl členem zemědělské sekce Československé zemědělské akademie, Ústřední jednoty rybářské, Mezinárodní společnosti pro teoretickou a praktickou limnologii v Kielu, Ústřední společnosti vodní kultury a rybářství v Paříži a mnoha odborných komisí, vědeckých rad a odborných organizací. Věnoval se zejména plemenitbě, biometrice rozmnožování, růstu, výživy a chovu kapra a otázkám hnojení rybníků. Získal řadu vyznamenání a medailí od různých státních a občanských společností a sdružení. Od r. 1945 byl členem KSČ.