Sergej Gordějevič Koževnikov

Pocházel z rodiny uralských kozáků. V r. 1913 dokončil studia v Technologickém institutu v Petrohradě. V letech 1914 – 1918 byl zaměstnán v loděnicích v Revelu a organizoval jejich evakuaci do Novorossijsku. Emigroval do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, odkud 18. listopadu 1921 přijel do Československa. Na doporučení svého učitele A. S. Lomšakova byl zaměstnán ve Škodových závodech v Plzni jako vedoucí normalizačního oddělení. Specializoval se na standardizaci strojírenských dílů, je autorem mnoha norem. V r. 1932 získal československé občanství. Byl předsedou Svazu ruských inženýrů v Plzni. V r. 1937 byl převeden do Prahy na Vrchní technické ředitelství Škodových závodů. V červnu 1945 odešel do důchodu, od r. 1947 pracoval na Ministerstvu průmyslu. Od r. 1946 měl sovětské občanství. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.