Vasilij Michajlovič Krasnov

* 31. 2. 1878, podle jiných zdrojů 1876 Stavropoľ Kavkazskij, † 1946 Praha
právník, archivář, politik, osoba veřejně činná

Vystudoval Stavropolské klasické gymnázium (1896) a Právnickou fakultu Petrohradské univerzity (1904). V letech 1902 – 1905 redigoval noviny Severnyj Kavkaz a v r. 1906 stavropolské noviny Golos. Působil jako státní zástupce Stavropolského okružního soudu, byl předsedou Stavropolského městského zastupitelstva a Stavropolského gubernského výboru pro veřejnou bezpečnost. Během první světové války spolupracoval se Všeruským svazem měst, pomáhal nemocným a raněným vojákům. V r. 1919 byl členem Zvláštní komise při vrchním velitelství Ozbrojených sil Jihu Ruska. V únoru a v březnu 1920 byl ministrem spravedlnosti jihoruské vlády. V listopadu 1920 byl právním poradcem Úřadu hlavního vojenského sanitárního a lékařského inspektora. 3. listopadu 1920 byl na lodi Jalta evakuován ze Sevastopolu na ostrov Chalki, kde žil do ledna 1921. V r. 1921 se stal členem Lidového svazu za osvobození jihovýchodu v Konstantinopoli. V témže roce odjel do Německa a od 19. prosince 1923 žil v Československu. Působil v kulturním a vzdělávacím oddělení Všekozáckého zemědělského svazu v Praze. Od roku 1925 až odchodu do důchodu v r. 1942 pracoval jako tajemník rady a vědecké komise Ruského zahraničního historického archivu. Přispěl k archivaci mnoha dokumentů a osobních fondů. Přednášel na právnických kurzech Ruské svobodné univerzity v Praze. Byl členem vedení Charitativní společnosti pro pomoc vězňům v Rusku, členem revizní komise Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům), Svazu ruských válečných invalidů, Svazu Stavropolců a Společnosti přátel Ruského domova. Během druhé světové války byl do května 1945 internován v německých koncentračních táborech. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.

Rodinní příslušníci

Otec: Michail Vasiljevič (1841 – 1915; pedagog, historik). Matka: Jevgenija Ivanovna, rozená Isakova. Manželka: 1. Alexandra Grigorjevna, rozená Klenova (? – 1918; zmizela ve Stavropolu za vlády bolševiků); 2. Vera Daniilovna, rozená Muchina (zůstala v Rusku); 3. Milada, rozená Gasson (1895, Olomouc – ?; manželství bylo uzavřeno v r. 1931). Děti: z 1. manželství: Zlata (okolo 1911 – 1918; zmizela ve Stavropolu za vlády bolševiků), Jevgenij (? – 1918; zmizel v Stavropolu za vlády bolševiků); Alexandra (zůstala v SSSR); Alevtina (zůstala v SSSR); Igor (zůstal v SSSR).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Praha XII, Královské Vinohrady, Šmilovského 8; Praha X, Karlín, Palackého 5; Praha XVIII, Střešovice, Malá Střešovická 17.

Archiv

Государственный архив Российской федерации, ф. 6182, 5764.

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сорокина, Марина Юрьевна. Российское научное зарубежье: Материалы для биобиблиографического словаря. Пилотный вып. 4: Юридические науки. XIX – первая половина ХХ в. Дом русского зарубежья им. А. И. Солженицына, Москва 2011

Autoři záznamu Hašková Dana