Alexandr Ivanovič Leporskij

V letech 1903 – 1914 studoval v Nižním Novgorodě v duchovním učilišti a v semináři. V letech 1914 – 1916 studoval na ekonomickém oddělení Polytechnického institutu v Petrohradě. V r. 1916 nastoupil vojenskou službu, na vojenské akademii v Petrohradě absolvoval šestiměsíční kurz pro důstojníky a poté byl v hodnosti praporčíka zařazen k 15. sibiřskému pluku. Po absolvování dělostřeleckého kurzu byl převelen do pevnosti Erzerum, kde byl později zajat Turky. Po návratu z tureckého zajetí se účastnil občanské války. Byl raněn, s armádou generála P. N. Wrangela evakuován na poloostrov Gallipoli a po vyléčení byl propuštěn z armády. Odjel do Bulharska, kde v letech 1921 – 1922 studoval na hospodářském oddělení Sofijské univerzity. Živil se postupně jako stavební dělník, kočí, lepič plakátů a noční hlídač. V r. 1922 odjel do Československa a začal studovat na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT v Praze. Od r. 1923 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Studium dokončil v lednu 1928. Od r. 1928 byly jeho stálým pracovištěm Státní výzkumné ústavy lesnické v Brně a Vysoká škola zemědělská v Brně. V letech 1928 – 1932 pracoval jako pomocná síla na ředitelství Školního lesního podniku Křtiny. V r. 1930 získal titul doktora technických věd. V r. 1932 mu bylo uděleno československé občanství. V říjnu téhož roku byl jmenován asistentem Ústavu lesnické ekonomie při Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1935 na škole přednášel dendrologii, od r. 1936 pak i metodu statistiky v lesnictví. V r. 1946 byl jmenován vrchním komisařem zemědělských výzkumných ústavů a v r. 1948 jejich radou. Od r. 1957 byl profesorem matematiky na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1963 odešel do penze, ale na škole i nadále přednášel. Zabýval se dendrometrií, hospodařením lesního zřízení a použitím metod statistického šetření v lesnictví. Své odborné práce publikoval ve Sborníku Vysoké školy zemědělské a Sborníku výzkumných ústavů zemských ČSR. V r. 1948 vstoupil do KSČ.