Alexandr Andrejevič Ljubimov

Donský kozák. Po maturitě na gymnáziu v Taganrogu začal studovat na vojenském učilišti. Po konci občanské války přešel na stranu Rudé armády, v jejíchž řadách se účastnil bojů na Ukrajině. Ve Varšavě padl do polského zajetí. V r. 1921 emigroval do Československa, v r. 1925 dokončil studium na Vysoké škole obchodní v Praze. Po dokončení studia se usadil na Podkarpatské Rusi. Ve vzdělávání pokračoval na Pedagogickém institutu v Mukačevu a na pedagogické fakultě v Bratislavě. V letech 1925 – 1927 učil na vesnické škole v Olšinkově, v r. 1929 v Oľce a od r. 1929 do r. 1938 v Kalinově. Své žáky učil nejen ve škole, ale i na pastvinách a připravoval je na vysokoškolské studium. Místní obyvatele učil včelařství a sadovnictví. V Kalinově a Čertižném organizoval kulturní akce a založil školní hudební soubory, se kterými úspěšně vystupoval na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Za druhé světové války podporoval partyzánské hnutí. V letech 1945 – 1950 učil na Ruském gymnáziu v Humenném a v letech 1950 – 1953 na Pedagogickém gymnáziu v Medzilaborcích. Tam rovněž založil a vedl mládežnické hudební soubory, s nimiž vystupoval na národních soutěžích v Bratislavě, Brně a Ostravě, a které se pravidelně umísťovaly na prvních místech. V r. 1953 se podílel na založení prvního profesionálního Ukrajinského národního souboru písní a tanců a stal se uměleckým vedoucím jeho orchestru. Po r. 1955 se stal ředitelem hudební školy v Medzilaborcích, v níž založil balalajkový orchestr. Byl autorem učebnic ruštiny, překládal z ukrajinštiny do ruštiny.