Leonid Vasiljevič Lossijevskij
Vystudoval Petropavlovskou Poltavskou kadetní školu (1897), Nikolajevské inženýrské učiliště (1900), Důstojnickou elektrotechnickou školu a Nikolajevskou inženýrskou akademii (1909). Za vynikající studijní výsledky byl povýšen na kapitána (1909) a přidělen k 11. ženijnímu praporu. Od r. 1910 pracoval jako inženýr elektrikář na Murgabské usedlosti. V r. 1921 emigroval do Bulharska. Byl členem Svazu ruských inženýrů v Bulharsku. Do Československa přijel v r. 1920, od r. 1923 žil na Podkarpatské Rusi. Podílel se na projektování vodních elektráren na Vltavě a přehrady u Užhorodu, kde po r. 1939 pracoval jako strážný. Byl pohřben na užhorodském hřbitově Kalvárie.
Otec: Vasilij. Manželka: Olga Sergejevna, rozená Žekulina, ve 2. manželství Kubareva (1886?, Alexandrovsk v Kurské gubernii – ?; studovala v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského; dcera A. V. Žekulinové).
Český Brod; Něvické (Podkarpatská Rus).
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 4. Российская государственная библиотека, Москва 2004; Куфтина-Лаштовичкова, Наталья. Пельмени и брамборак. Мемуары Куфтиной-Лаштовичковой. In: Русское слово, 2007, №№ 2 – 6; Волков, Сергей Владимирович. Генералы и штаб-офицеры русской армии. Опыт мартиролога. ФИВ, Москва 2012.