Georgij Alexandrovič Malachov
Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval Šenkurské obchodní učiliště, poté pracoval jako knihovník na Solombalských ostrovech (1921). Byl členem mimořádné komise pro boj s negramotností. V r. 1922 spolu s matkou a sourozenci nelegálně opustil Rusko, v r. 1923 přijel za otcem do Československa. Začal studovat na ruském gymnáziu ve Strašnicích, ale byl vyloučen. Odjel na Podkarpatskou Rus, kde studoval na gymnáziu v Mukačevu a současně pomáhal v hospodářství svých rodičů. V r. 1929 dokončil studium v Ruském institutu zemědělského družstevnictví v Praze, poté se jako člen strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce věnoval politické činnosti. Byl spolupracovníkem S. S. Maslova. V r. 1936 odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde byl zaměstnán v Institutu pro výzkum Ruska v Bělehradě. Během druhé světové války se účastnil protifašistického odboje, v r. 1944 se stal členem ruského partyzánského oddílu. Po válce byl jmenován předsedou družstva pro chemické zpracování dřeva v Makedonii. V r. 1947 získal sovětské občanství. Od r. 1949 řídil chemickou laboratoř Ministerstva lesů Makedonie. Poté se zabýval vědeckou prací a zároveň pracoval na stavbě hydrolytického závodu. V r. 1958 odjel do SSSR. V Kansku pracoval v hydrolytickém závodě a několik let řídil speciální chemickou laboratoř. Publikoval v časopise Važskaja oblasť.
Otec: А. J. Malachov. Matka: Jevdokija Andrejevna, rozená Sujetina (1883, Dolmatovo v Šenkurském újezdu v Archangelské gubernii – 1952, Most; v r. 1922 nelegálně opustila Rusko, v r. 1923 přijela do Československa). Bratr: L. А. Malachov. Manželka: Světlana Sergejevna, rozená Karcevskaja (1911, Ženeva, Švýcarsko – 2006, Ufa, Ruská federace; dcera S. I. Karcevského. Po odjezdu svých rodičů do Švýcarska zůstala v Praze. Po druhé světové válce odjela do SSSR.).
Важский край, № 13, 01.04.2005.
Národní archiv, f. Valná Gali; Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 229; Дом русского зарубежья им. А. Солженицына, ф. 035, Малахов Г. А.; Государственный исторический музей, отдел письменных источников, ф. 92; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Поморская энциклопедия. Т. 1: История Архангельского Севера. Гл. ред. В. Н. Булатов; сост. А. А. Куратов. Поморский гос. ун‑т, Архангельск 2001; Капустин, Петр. Последний русский. In: www.proza.ru/2010/03/13/856 [on-line].