Petr Petrovič Miloslavskij
Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval reálné učiliště (1913) a ve studiu pokračoval v Petrohradském technologickém institutu. V r. 1916 nastoupil vojenskou službu. Po Únorové revoluci v r. 1917 působil jako sbormistr v železničních klubech v Donbasu. V r. 1919 vstoupil do Dobrovolnické armády, v r. 1920 byl přes Turecko evakuován z Krymu do Tunisu, kde pracoval jako úředník v Ruském Červeném kříži a ve francouzské nemocnici. Do Československa v r. 1923 přijel se skupinou studentů z Bizerty. Studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Do r. 1925 pracoval jako vedoucí ruského oddělení vydavatelství Plamja a poté jako úředník v Ruském domově. Byl tajemníkem výboru Dnů ruské kultury a členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (od 1925). Od r. 1924 byl členem Všestudentského ruského pěveckého sboru A. A. Archangelského. V letech 1929 – 1930 vystupoval s Ruským pěveckým sborem pod vedením V. F. Kibaľčiče v USA a učil ve škole. Po návratu do Československa od r. 1933 žil a učil v Užhorodu. Založil tam pěvecký sbor Bojan a vedl Pěvecký sbor karpatoruských učitelů Užhorodského okruhu, se kterým úspěšně hostoval po celé republice a vystupoval v rozhlase. Během druhé světové války žil v Rakousku. V květnu 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, po propuštění odjel do Finska a poté se vrátil do Užhorodu. Byl sbormistrem a dirigentem Zakarpatského souboru písní a tanců, zabýval se karpatskými národními písněmi a napsal o nich několik odborných statí.
Matka: Jekatěrina. Manželka: Taťjana Vladimirоvna, rozená Ševjakova (2. 9. 1897, Petrohrad – před 27. 5. 1984, USA; úřednice; manželství bylo uzavřeno 12. 7. 1920). Děti: Lilija, provdaná Rodriguez).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Říčany; Praha XIII, Vršovice, Na Kovárně 472; Praha XI, Žižkov 1330, družstvo „Domov“; Praha VII, Holešovice-Bubny, Plynární 797; Praha XIX, Dejvice, Dejvická 919; Horní Černošice 16.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 231; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Луговой, Алексей Евгеньевич – Бородина, Людмила. Россияне в жизни Карпатской Руси. In: Русин, № 1, 2006, с. 20 – 29.