Petr Filippovič Milovidov

Po maturitě na 2. klasickém gymnáziu v Kyjevě studoval přírodní vědy na Univerzitě sv. Vladimíra. Na konci r. 1916 byl mobilizován a zařazen do Kyjevského vojenského inženýrského učiliště. Po dokončení studia sloužil v Kyjevě a tři měsíce bojoval na frontě. Během občanské války sloužil jako praporčík u ženijního vojska Ozbrojených sil Jihu Ruska v armádě generála N. E. Bredova. Po onemocnění tyfem byl hospitalizován v nemocnici v Sevastopolu a posléze evakuován na poloostrov Gallipoli, odkud odjel do Srbska. Nejprve pracoval na stavbě železnice u Kosovské Mitrovice a v letech 1921 – 1922 v tomto městě učil na gymnáziu matematiku, chemii a fyziku. V r. 1922 přijel na studentské vízum do Československa studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V r. 1926 obhájil diplomovou práci. V letech 1926 – 1928 pobíral stipendium od Rockefellerova fondu v Paříži, vědecky působil v Pasteurově ústavu v Paříži. V Praze pracoval pod vedením prof. B. Němce jako laborant a preparátor v Ústavu fyziologie rostlin při Univerzitě Karlově. V r. 1936 obhájil disertační práci a získal titul doktora přírodních věd. Přednášel na Univerzitě Karlově a na Ruské svobodné univerzitě v Praze. Po druhé světové válce byl jmenován profesorem, v Bratislavě vedl semináře pro mladé vědce. Je autorem více než čtyřiceti vědeckých prací z oboru cytologie. Své články publikoval v časopise Živa. Byl členem Ruské akademické skupiny (od 1935), Pedagogické rady Ruské svobodné univerzity, Československé botanické společnosti a Společnosti histologů a cytologů ČSAV. Psal básně. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.