Alexandr Gennaďjevič Mjagkov
Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Pocházel ze šlechtické rodiny. Absolvoval Seliščenské zemské základní učiliště a Kostromské reálné učiliště (1883 – 1889). V letech 1889 – 1890 studoval v Petrohradském technologickém institutu, ale byl vyloučen za účast na politickém studentském shromáždění. Od podzimu 1890 do r. 1893 studoval v Báňském institutu. V letech 1893 – 1899 pracoval na stavbě Transsibiřské magistrály a s různými geologickými expedicemi hledal zlato na Sibiři, na Čukotce a v Mandžusku. V letech 1903 – 1904 jako zástupce vedoucího expedice zkoumal ložiska zlata v Habeši. V r. 1918 odjel do Žitomiru a v r. 1921 do Polska. Řídil zemědělské oddělení Ruského opatrovnického výboru ve Varšavě a vydával noviny Za svobodu. Koncem listopadu téhož roku odjel do Československa. Pracoval jako odborník na těžbu zlata na Ministerstvu veřejných prací. Byl členem chemické sekce Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR, Ruského obchodního a průmyslového výboru v ČSR, Ruského vojenského svazu v Praze, Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR, Společnosti přátel Ruského domova, Všeruského zemědělského svazu a Národního svazu obrany vlasti a svobody. Zemřel v ústavu pro duševně choré. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Gennadij V. (1840 – ?; státní rada). Matka: Jelizaveta Konstantinovna, rozená Michajlovskaja (? – 1916). Manželka: Věra Viktorovna, rozená Savinkova (26. 1. 1874, Charkov – 2. 11. 1942, Praha). Děti: Lidija, provdaná Uspenskaja (1906, Petrohrad – říjen 2006, Sainte-Geneviève-des-Bois, Francie; vystudovala pražské ruské gymnázium a Francouzský institut E. Denise, v němž pracovala jako sekretářka. V r. 1939 odjela do Francie.); Gennadij (1913 nebo 1914 – 90. léta; v Praze studoval na francouzském gymnáziu. Studium na Vysoké škole báňské v Příbrami nedokončil. Před 2. světovou válkou odjel do Švýcarska, po válce se usadil v Jižní Americe. Pracoval jako geolog a samostatný prospektor v Andách a v bolivijském pralese.).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha IV, Hradčany, Keplerova 6, hotel Savoy; Praha XV, Hodkovičky, V zátiší 17; Praha XVI, Smíchov, V Lesíčku 7; Krhanice; Praha XIII, Strašnice, V úžlabině 13.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 232; Národní archiv, f. Ministerstvo vnitra I – Prezidium; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Религиозные деятели русского зарубежья. Мягков Александр Геннадьевич. In: http://zarubezhje.Národní archivrod.ru/mp/m_134.htm [on-line].