Sergej Sergejevič Nikolajev
Středoškolské vzdělání získal na Kronštadtském gymnáziu Alexandra II. (1914). Účastnil se první světové války, během občanské války sloužil jako důstojník v Dobrovolnické armádě. V srpnu 1920 byl evakuován do Konstantinopole, v r. 1921 žil na poloostrově Gallipoli. Odtud odjel do Bulharska, kde učil na gymnáziu v Plovdivu, a v r. 1922 přijel do Československa. V r. 1923 byl tajemníkem Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům). V r. 1927 dokončil studium na České technické vysoké škole v Brně a od té doby žil trvale v Bratislavě, kde pracoval na Ministerstvu veřejných prací. V r. 1930 získal československé občanství. Byl členem Svazu ruských inženýrů a techniků v Bratislavě a členem redakce bulletinu, který svaz vydával. 23. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, ve druhé polovině roku byl vězněn ve Lvově. Následně byl odsouzen k deseti letům v nápravněpracovních táborech, výkon trestu si pravděpodobně odbýval v Temlagu. Do Československa se vrátil 23. května 1955.
Manželka: Galina Ivanovna, rozená Šiškovskaja (5. 2. 1896, Varšava – ?;; zdravotnice. Studovala na Vojenské lékařské akademii v Patrohradě. V roce 1922 emigrovala do Polska, kde ve Varšavě pracovala v Ruském červeném kříži. Do Československa přijal 27. února 1923. Manželství bylo uzavřeno v Československu před 17. květnem 1925.)
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 235
Národní archiv, f. Oni byli první.
Bystrov, Vladimír. Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945 – 1955. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2003.