Ruská literatura mezi psaním a viděním

Monografický projekt sleduje historickou proměnu moderní literatury, jež se oproti předmoderní době ocitla pod silným vlivem kinematografie a fotografie. Tato proměna, která je demonstrována především na ruské moderní a postmoderní literatuře, souvisí s tematizací aktu psaní v samotné tvorbě spisovatelů.
Teprve díky poststrukturalistickému obratu k aktu psaní (écriture), jak jej představuje myšlení Bataille, Barthese, Derridy nebo Foucaulta, ale rovněž díky básnickým a uměleckým výzkumům materiality jazyka v avantgardách dvacátého století (dada, konkretismus, lettrismus či experimentální poezie), můžeme blíže zkoumat akt psaní nejen v jeho pohybu, ale promýšlet jej též jako konkrétní evidenci, jako to, co samo vystupuje jako viditelná (evidentní) stopa a jazyková materie (vizuální a konkrétní poezie).
Akt psaní je hluboce spjat s radikální proměnou moderního vnímání, zasaženého technikou i estetikou filmu. Autor se ve své práci snaží poukázat na důvody takové proměny i na důsledky, jaké tato proměna přináší především v dílech Nabokova a Gombrowicze, ale též Babela, Bělého, Čechova, Charmse, Koláře, Pilňaka, Rozanova nebo Sokolova. Monografie pod názvem Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění vyšla v nakladatelství Academia.