Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince (SLAN)
Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince (SLAN) a možnosti srovnávacího výzkumu slovotvorby slovanských jazyků s důrazem na výuku
Přednášku prosloví Mgr. Anastasija Sokolova, Ph.D., z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve středu 21. února 2024 v 10:30 hodin v zasedací místnosti Slovanského ústavu AV ČR, Valentinská 1, Praha 1, 3. patro (zvoňte, prosím, na sekretariát).
Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince (SLAN) je didaktickým nástrojem, který zpracovává slovotvorbu pro potřeby výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Nástroj představuje možnost, jak ve výuce cizinců systematicky pracovat se slovotvorbou a využít faktu, že více než ⅔ české slovní zásoby tvoří slova odvozená. Konkrétně se jedná o využití slovotvorného významu, tj. významu vyplývajícího ze stavby odvozených slov, při objasňování nové slovní zásoby. Takový způsob vyhovuje základnímu didaktickému principu, kdy je neznámé (odvozené) slovo vysvětlováno pomocí známého (základového) slova. Jádrem nástroje SLAN jsou seznamy tvořené dvojicemi slov (základové slovo → odvozené slovo, např. bydlet → bydliště), které slouží lektorům k vytváření libovolných výukových materiálů zohledňujících slovotvorbu. Seznamy slov je možné generovat dle formálních kritérií (např. odvozená slova končící na vybraný sufix) i sémantických kritérií (např. odvozená slova označující názvy míst). Primárním východiskem dat SLANu jsou učebnicové korpusy UčebKo, díky čemuž pracují studenti pouze se slovy, se kterými se studenti skutečně na své úrovni (A2, B1 nebo B2) setkávají.
Primární cílovou skupinou SLANu jsou rusky mluvící cizinci, kteří se slovotvorbou svého mateřského jazyka pracují na základních a středních školách, a jsou tak zvyklí pracovat se strukturou slova. Slovotvorných výzkumů češtiny a ruštiny je značné množství (např. Dokulil, Štícha, Osolsobě, Bozděchová, Kolářová pro ČJ, Šanskij, Uluchanov, Lopatin, Tichonov pro RJ), ovšem chybí slovotvorný slovník (online nebo tištěný), který by mj. dokázal pracovat s jazykovou úrovní jednotlivých základových slov a derivátů. Existující zdroje, např. DeriNet a slovotvorné funkce ČNK a Ruského korpusu, nejsou zaměřené na výuku, pracují s velkým množstvím jednotek určených pro rodilé mluvčí.
Proč a jak vznikl SLAN, co bylo naší motivací a jaká témata srovnávacího výzkumu slovotvorby ČJ a RJ jsme objevili? To všechno zazní na přednášce.
