Alexandr Fjodorovič Novickij
Pocházel ze šlechtické rodiny. V Rusku pracoval jako náčelník železniční stanice v Kovnu a později se stal ředitelem státní železnice v Oděse. V r. 1920 byl evakuován do Konstantinopole, v letech 1921 – 1923 žil v Sofii. V r. 1923 přijel do Československa. Od r. 1924 byl ředitelem Ruského vyššího učiliště železničních techniků. Současně působil jako redaktor časopisu Russkij invalid. Byl členem Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR a výboru Fondu pro pomoc ruským studentům. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Fjodor Novickij.
Manželka: Věra Alexandrovna, rozená Goffman (9. 4. 1891, Petrikovka v Jekatěrinoslavské gubernii – 11. 2. 1948, Praha).
Děti: (Věry Alexandrovny z 1. manželství): Viktor (1909 – ?); Taťjana (27. 7. 1912 – ?), Jevgenija (24. 12.1914 – ?).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 14; Šafaříkova 3, Kanálská 9, Lobkovicovo nám. 2; Zbraslav.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 235
Archiv Kanceláře prezidenta republiky, f. KPR
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928
Документы к истории русской и украинской эмиграции в Чехословацкой республике (1919 – 1939). Сост. Сладек, Зденек – Белошевская, Любовь. Славянский институт АН ЧР, Прага 1998
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001.