Nikolaj Fjodorovič Novožilov

* 31. 3. 1883 Gastilovcy u Petrohradu, † 1963 Praha
statistik, pedagog

V Rusku byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů) a Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv, tajemníkem Ústředního výboru Všeruského učitelského svazu (1904 – 1909), členem Státního výboru pro lidové vzdělávní při Prozatímní vládě a generálním tajemníkem II. ruské pojišťovací společnosti. Od r. 1918 žil ve Finsku. V letech 1921 – 1923 byl členem komise pro organizaci školního vzdělávání při Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) ve Finsku. V r. 1923 se přestěhoval do Československa, do r. 1925 pracoval jako vychovatel v internátu Ruského reálného reformního gymnázia v Praze Strašnicích. V r. 1926 se stal vedoucím kabinetu lidového vzdělávání v Institutu pro studium Ruska. Spolupracoval s Ekonomickým kabinetem S. N. Prokopoviče, byl členem redakce časopisu Russkaja škola za rubežom. Byl členem vedení Jednoty ruských studentů, absolventů vysokých škol v ČSR, Svazu ruských pedagogů v ČSR a Svazu ruských válečných invalidů v ČSR.

Rodinní příslušníci

Otec: Fjodor. Manželka: Jelizaveta Ivanovna, rozená Černikova (22. 4. 1878, Varšava – 15. 9. 1947, Praha; pedagožka. V Československu žila od r. 1924, od r. 1925 pracovala v Ruské lidové knihovně a čítárně Zemgoru.). Děti: Irina (4. 4. 1912, Petrohrad – 21. 10. 1992, Praha; překladatelka. Do Československa přijela společně s rodiči v r. 1924. Maturovala na Ruském reálném gymnáziu v Praze Strašnicích, vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Byla zaměstnána ve filmových ateliérech na Barrandově.); Ksenija (1915 – 1926?).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Říčany, Praha XIII, Strašnice, U krbu 287; Praha XIX, Dejvice, Koulova 8.

Archiv

Soukromý archiv A. Kopřivové; Государственный архив Российской федерации, ф. 5764.

Literatura

Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928; Běloševská (ed.) a kol. autorů. Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011. 

Autoři záznamu Hašková Dana, Běloševská Ljubov