Georgij (Jiří) Alexejevič Orlov
Pocházel z rodiny kupce, čestného občana města Mogileva. Maturoval na Mogilevském klasickém gymnáziu (1913) a začal studovat v Imperátorském moskevském institutu dopravních inženýrů. V r. 1916 absolvoval 1. oděskou školu pro přípravu praporčíků pěchoty a v r. 1917 rychlokurzy v junkerském učilišti. Od r. 1918 sloužil v hodnosti kapitána u Drozdovova dělostřeleckého praporu. 1. listopadu 1920 byl s částí Drozdovovy divize evakuován na dopravní lodi Cherson z Krymu na poloostrov Gallipoli, kde až do listopadu 1921 žil ve vojenském táboře. Přednášel analytickou geometrii a vedl praktická cvičení z vyšší matematiky v kurzech pořádaných Svazem důstojníků a na Inženýrské škole. Působil v Historické komisi, která se zabývala dějinami Drozdovovy divize. V prosinci 1921 odjel do Československa. Po studiu na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT (1921 – 1926) pracoval jako stavební inženýr na ministerstvu veřejných prací. Byl zakladatelem a mnohaletým členem Gallipolského krajanského spolku a členem Jednoty ruských emigrantských studentských organizací. V r. 1945 odjel do Rakouska a krátce učil matematiku na gymnáziu v Salcburku. Ještě v témže roce odjel na pozvání stavební firmy Losinger+Ko do Švýcarska. Žil v Bernu, přednášel v rusko-švýcarském kroužku a v literárně-uměleckém kroužku Beseda. Zajímal se o vojenskou historii, publikoval v pařížském časopise Russkaja mysľ a v různých časopisech s vojenskou tematikou. Během občanské války v Rusku si psal deník, který byl v r. 2019 vydán v moskevském nakladatelství Posev pod názvem Dnevnik dobrovoľca. Je pohřben v Bernu na hřbitově Bremgartenfriedhof.
Otec: Alexej Jemeljanovič (kupec 2. gildy). Matka: Olga Eduardovna. Manželka: Nataľja Vladimirovna, rozená Tavlina (absolventka Ruské právnické fakulty v Praze; manželství bylo uzavřeno v r. 1927). Děti: Vadim (17. 12. 1940, Praha).
Praha XVI, Smíchov, Na Václavce 139; Horní Černošice 13; Praha XIX, Dejvice, Sadová 25.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 237.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 5. Российская государственная библиотека, Москва 2004; Макаренко, Олег. Георгий Орлов. Дневник дроздовца. In: Звезда, 2012, № 11.