Alexandr Konstantinovič Pavlov

Po maturitě na kišiněvském gymnáziu začal studoval na Petrohradské univerzitě. 1. května 1916 nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu do kyjevského Konstantinovského vojenského učiliště, v srpnu téhož roku byl povýšen na poddůstojníka. Na jaře 1917 absolvoval kulometné kurzy na Důstojnické pěchotní škole. Po vypuknutí občanské války vstoupil do Dobrovolnické armády, v níž sloužil u 2. důstojnického (Drozdovova) pěšího pluku. Během bojů na Krymu byl těžce raněn. V listopadu 1920 byl evakuován ze Sevastopolu na poloostrov Gallipoli, kde spolupracoval s generálem A. V. Turkulem. V r. 1921 odjel spolu s armádou do Bulharska, v r. 1922 odjel do Lotyšska studovat vysokou školu. 17. dubna 1923 přijel do Československa. Krátce studoval na vysoké škole, poté odjel do Francie a do Československa se vrátil v r. 1925. Byl zaměstnán jako šofér ve firmě Rekord, Božena Kolářová. Byl členem vedení Spolku Gallipolců (1934 – 1936) a Svazu ruských řidičů v ČSR. Na jaře 1945 byl členem Samostatného sboru Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození národů Ruska (brigáda gen. A. V. Turkula), který se zformoval v okolí Salcburku. Odtud odjel do Německa (Mnichov) a od r. 1951 žil v USA. V New Yorku redigoval časopis Pereklička. Kvůli neshodám se spolkem Gallipolců později vydával svůj vlastní časopis Naša pereklička (1960 – 1963). Je pohřben na Srbském hřbitově ve městě Colma v Kalifornii.