Alexandr Konstantinovič Pavlov

* 19. 1. 1894 Tiraspol v Chersonské gubernii, † 12. 9. 1963 Berkeley, stát Kalifornie, podle jiných pramenů New York, stát New York, USA
vojenský a veřejný činitel

Po maturitě na kišiněvském gymnáziu začal studoval na Petrohradské univerzitě. 1. května 1916 nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu do kyjevského Konstantinovského vojenského učiliště, v srpnu téhož roku byl povýšen na poddůstojníka. Na jaře 1917 absolvoval kulometné kurzy na Důstojnické pěchotní škole. Po vypuknutí občanské války vstoupil do Dobrovolnické armády, v níž sloužil u 2. důstojnického (Drozdovova) pěšího pluku. Během bojů na Krymu byl těžce raněn. V listopadu 1920 byl evakuován ze Sevastopolu na poloostrov Gallipoli, kde spolupracoval s generálem A. V. Turkulem. V r. 1921 odjel spolu s armádou do Bulharska, v r. 1922 odjel do Lotyšska studovat vysokou školu. 17. dubna 1923 přijel do Československa. Krátce studoval na vysoké škole, poté odjel do Francie a do Československa se vrátil v r. 1925. Byl zaměstnán jako šofér ve firmě Rekord, Božena Kolářová. Byl členem vedení Spolku Gallipolců (1934 – 1936) a Svazu ruských řidičů v ČSR. Na jaře 1945 byl členem Samostatného sboru Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození národů Ruska (brigáda gen. A. V. Turkula), který se zformoval v okolí Salcburku. Odtud odjel do Německa (Mnichov) a od r. 1951 žil v USA. V New Yorku redigoval časopis Pereklička. Kvůli neshodám se spolkem Gallipolců později vydával svůj vlastní časopis Naša pereklička (1960 – 1963). Je pohřben na Srbském hřbitově ve městě Colma v Kalifornii.

Rodinní příslušníci

Otec: Konstantin (kapitán ve výslužbě). Matka: Irina Pavlovna. Manželka: N. G. Pavlovа‑Kovalenskaja (manželství bylo uzavřeno v r. 1919 v Charkově). Děti: Nikolaj (5. 11. 1920, Sevastopol – ?); Irina (1926, Praha; v r. 2019 žila v USA).

Vyznamenání

Kříž sv. Jiří 4. třídy s vavřínovou ratolestí (1917); Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a mašlí (1917).

Adresa

Praha II, Nové Město, Tylovo nám., hotel Beránek; Mnichovice; Dolní Mokropsy 26; Mirošovice; Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Praha VII, Holešovice, U Královské obory 147.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 240; Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Волков, Сергей Владимирович. Первые добровольцы на Юге России. Посев, Москва 2001, с. 231 – 232; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 5. Российская государственная библиотека, Москва 2004; Александров, Евгений Александрович. Русские в Северной Америке. Биографический словарь. Хэмден (Коннектикут, США) – Сан-Франциско (США) – Санкт-Петербург (Россия) 2005; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]; Тем, кому не было места на Родине. In: http://voldrozd.narod.ru/persona/perp.html [on-line]. 

Autoři záznamu Hašková Dana