Nikolaj Jevgeňjevič Podtjagin

V r. 1906 maturoval na belgorodském gymnáziu, v r. 1910 dokončil studium na Matematicko-fyzikální fakultě Charkovské univerzity. V letech 1912 – 1914 byl jako stipendista ruského ministerstva školství na stáži ve Francii. Po návratu přednášel na Charkovské univerzitě a v r. 1915 se stal profesorem vyšší matematiky v Charkovském polytechnickém institutu. V r. 1920 emigroval do Konstantinopole, kde přednášel matematiku a analytickou mechaniku na soukromé škole. V r. 1921 odjel do Československa. V letech 1921 – 1931 přednášel matematiku a analytickou mechaniku na Českém vysokém učení technickém v Praze a v letech 1927 – 1931 současně hydrauliku na Ruském vyšším učilišti dopravních techniků. V letech 1931 – 1939 pracoval v matematickém oddělení Všeobecného penzijního ústavu. V r. 1938 obhájil doktorskou disertační práci na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze. Od r. 1939 žil v Bratislavě, kde byl pověřen organizací a vedením matematického oddělení Penzijního ústavu soukromých úředníků. V letech 1948 – 1951 byl vedoucím odboru Národní pojišťovny pro pojistnou matematiku a statistiku, v letech 1951 – 1953 byl asistentem a v letech 1954 – 1963 docentem na katedře matematiky Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Své odborné práce publikoval v Časopise pro pěstování matematiky, byl autorem vysokoškolských učebnic. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Ruské společnosti badatelské v Praze, Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR, Jednoty československých matematiků a fyziků, Francouzské matematické společnosti, Spolku pro pěstování aktuárských věd a Komise pro matematiku a fyziku SAV.