Vladimir Josifovič Pšichodskij
Další varianty jména: Prichodskij,
Studoval na Matematické fakultě Moskevské univerzity. Byl členem Strany socialistů revolucionářů. V r. 1909 z Ruska emigroval. Žil ve Francii a ve Švýcarsku, kde studoval a současně pracoval v družstevních podnicích. Od r. 1918 působil v ruském oddělení Mezinárodního Červeného kříže v Bernu. Do Československa přijel ze Švýcarska jako delegát ruského oddělení Mezinárodního Červeného kříže v r. 1920. Od r. 1923 byl členem Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům), pracoval jako zástupce vedoucího Ruské knihovny a čítárny Zemgoru.
Manželka: Lidija Isajevna, rozená Berdičevskaja (22. 12. 1885, Sevastopol – ?; učitelka jazyků, korektorka). Děti: Anželika (19. 4. 1910, Feodosie – 4. 1. 1928, Praha; studovala na Ruském reálném reformním gymnáziu ve Strašnicích; účastnila se zasedání literární skupiny Daliborka. Je pohřbena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.).
Klánovice 9; Praha III, Újezd 596; Praha XIII, Vršovice, Spořilov 27/15.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 246.
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.