Sergej Milič Rafalskij

Narodil se v rodině pravoslavného kněze. Vystudoval gymnázium v Ostrogu a na podzim r. 1914 začal studovat na Právnické fakultě Petrohradské univerzity. Na jaře 1917 přestoupil na Univerzitu sv. Vladimíra v Kyjevě, kde studoval jeden semestr. Vstoupil do Strany národní svobody a zastával v ní funkci tajemníka. Pracoval jako úředník místního policejního komisařství. Na konci r. 1918 se usadil v Ostrogu, kde pracoval jako lidový učitel při Svazu studentů vysokých škol. Podílel se na vydávání uměleckého časopisu Bogema (1918). Počátkem r. 1921 vstoupil jako dobrovolník do 2. samostatného těžkého dělostřeleckého praporu 3. ruské armády generála B. S. Permikina. Byl zajat, po útěku z polského zajateckého tábora se vrátil do Ostrogu. Krátce působil v Národním svazu pro ochranu vlasti a svobody. V polovině listopadu 1921 odjel do Československa. Studoval na Ruské právnické fakultě v Praze (studium dokončil v r. 1924). Ještě v r. 1921 založil literárně-umělecký kroužek při Kulturním a vzdělávacím oddělení Ruské svobodné univerzity, ze kterého vznikla literární skupina Poustevna básníků. Od května 1923 byl zaměstnán v Sociálním kabinetu Institutu pro studium Ruska. Byl členem Svazu ruských studentů v Československu (1922), Ruského demokratického studentského svazu a Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1925). Podílel se na činnosti Jednoty ruských emigrantských studentských organizací. Své práce publikoval v časopisech Spolochi, Perezvony, Studenčeskije gody, Svoimi puťami, Volja Rossii a v novinách Za svobodu. Na začátku r. 1929 odjel do polského Ostrogu, v r. 1930 se usadil ve Francii. Pracoval ve výtvarné dílně Davida Knuta a ve fotoateliéru. Po válce se stal spolupracovníkem novin Novoje russkoje slovo a časopisů Posev, Grani, Vozroždenije aj. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v Paříži. Je pohřben na pařížském hřbitově Cimetière des Batignolles. Pseudonymy: Rafail, Sergej Roganov.