Alexandr Nikolajevič Redčenkov
Další varianty jména: Redčenko,
8. března 1922 byl spolu s rodiči evakuován do Konstantinopole, odkud 22. července téhož roku přijel do Československa. V r. 1930 maturoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Praze, poté studoval na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT. Po dokončení studia se usadil na Slovensku. Byl aktivním členem Národního svazu nového pokolení a během druhé světové války Národního svazu práce na Slovensku. V r. 1945 se vrátil do Prahy, kde byl 15. května zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ. Byl zadržován v táboře v Budyšíně a následně deportován do SSSR. Byl odsouzen za vůdčí roli v antisovětských organizacích k dvaceti pěti letům v nápravněpracovních táborech. Trest si odbýval ve Vorkutě. V r. 1955 byl předčasně propuštěn a vrátil se do Československa. Až do odchodu do penze pracoval jako stavbyvedoucí ve firmě Železniční stavitelství Praha. 8. května 1990 byl rehabilitován.
Otec: Nikolaj Kapitonovič (1885 – ?, Komárno; inženýr.) Matka: Vilemina Christoforovna (20. 12. 1888, Riga – ?). Manželka: Larisa, rozená Kalach. Děti: syn.
Radošovice, Hotel Monopol, ul. Smiřických.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 249; Národní archiv, f. Oni byli první.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.