Semjon Martynovič Ryžkov
Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval městské učiliště a Nečajevskou pedagogickou akademii. Učil ve Vasiljevské zemské škole, byl ředitelem školy při Hartmannových strojírnách v Lugansku. Byl předsedou rodičovského výboru Dívčího gymnázia Ch. D. Alčevské. Byl členem Luganského městského zastupitelstva a poslancem 1. státní dumy za Jekatěrinoslavskou gubernii (1906). Byl členem Strany práce. Po Únorové revoluci v r. 1917 byl tajemníkem Rolnického svazu v Lugansku, během občanské války řídil Nikolajevské loděnice. Na počátku dvacátých let emigroval společně se svojí rodinou do Československa. Učil na Ruském reálném reformním gymnáziu v pražských Strašnicích a byl vedoucím gymnaziální knihovny. V r. 1923 se stal členem organizačního výboru Sjezdu představitelů středních a základních ruských škol v zahraničí, který se konal v Praze. Byl členem Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům).
Manželka: Marija Timofjejevna, rozená Slovinskaja (1872 – 8. 12. 1937, Praha). Děti: Nikolaj (2. 5. 1894, Ternovka – 1966, Praha; zemědělský inženýr); Alexandrа (10. 11. 1895, Vasiljevka – ?; lékařka. Ve třicátých letech odjela z Československa do zahraničí.); Serafima (2. 5. 1897, Vasiljevka – ?); Anna, provdaná Evergetova (5. 6. 1903, Jekatěrinoslav – 28. 5. 1993; herečka, pedagožka. V r. 1919 emigrovala do Konstantinopole, v r. 1921 přijela do Československa. V r. 1923 maturovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové, poté studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla členkou Ruské dramatické skupiny. Po r. 1945 působila jako učitelka ruštiny na různých pražských školách a jako porotkyně ve studentských jazykových soutěžích. Členka Svazu československo-sovětského přátelství a Mezinárodní asociace učitelů ruského jazyka a literatury. Manželka B. N. Evergetova.); Valentina, provdaná Čeliščeva (17. 5. 1905, Lugansk – po 1992; od r. 1948 žila v USA); Lidija, provdaná Setgofer; Konstantin (1911 – 1980, Praha); Georgij (?, Lugansk – 1960, Orel, SSSR; stavební inženýr. Emigroval do Československa, po druhé světové válce se vrátil do SSSR. Manžel V. L. Andrejevové.).
Praha XIII, Strašnice, Na Klínku 853.
Государственный архив Российской федерации, ф. 5764; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Документы к истории русской и украинской эмиграции в Чехословацкой республике (1919 – 1939). Сост. Сладек, Зденек – Белошевская, Любовь. Славянский институт АН ЧР, Прага 1998; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001.