Jevgenij Jevgeněvič Šajtanov

* 20. 1. 1883 Omsk, † 16. 5. 1936 Plzeň
plukovník dělostřelectva, vojenský konstruktér, vynálezce

Vystudoval Sibiřskou kadetní školu, Michajlovské dělostřelecké učiliště a Michajlovskou dělostřeleckou akademii (1910). Účastnil se rusko-japonské války. V letech 1914 – 1916 sloužil na velitelství dělostřeleckých jednotek na západní frontě a v letech 1916 – 1918 u dělostřelecké inspekce Hlavním stanu v oddělení těžkého dělostřelectva. Za občanské války měl na starosti zásobování dělostřelectva. V r. 1919 emigroval do Bulharska, kde učil matematiku a kosmografii na sofijském dívčím gymnáziu (1921 – 1923). Současně se zabýval vojenskými vědami a pracoval na vynálezu konstrukcí nových protileteckých zbraní. 24. května 1923 přijel na pozvání Škodových závodů do Československa. Do r. 1927 v závodech pracoval v oddělení balistiky. V letech 1927 – 1932 byl zaměstnán v ČKD a v r. 1933 se vrátil do Škodových závodů. S ohledem na jeho vysoké odborné dělostřelecké vzdělání a jazykové schopnosti byl přijat do kanceláře pro přejímání střeliva, v níž se věnoval styku se zahraničními komisemi. V témže roce požádal o československé občanství. V r. 1935 působil jako představitel Škodových závodů v Kantonu. Přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze. Publikoval v pařížském časopise Artillerijskij žurnal (1930). Byl členem Spolku ruských důstojníků dělostřelců v zahraničí. Zemřel na rakovinu konečníku.

Rodinní příslušníci

Otec: Jevgenij Dmitrijevič (1847 – ?; plukovník). Manželka: Alexandra, rozená Tichonenko (20. 3. 1894, Oděsa – ?; manželství bylo rozvedeno 20. listopadu 1924 v Sofii). Děti: Jevgenija (18. 12. 1915, Petrohrad – ?; žila s otcem v ČSR, v r. 1936 odjela studovat do Francie).

Vyznamenání

Řád Čestné legie (Francie).

Adresa

Praha X, Karlín, Kaizlova 16; Plzeň, Třída čs. legií 38, Hálkova 34.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 263; Státní okresní archiv Plzeň, f. Škodovy závody, osobní spis.

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].

Autoři záznamu Hašková Dana