Jevgenij Jevgeněvič Šajtanov

Vystudoval Sibiřskou kadetní školu, Michajlovské dělostřelecké učiliště a Michajlovskou dělostřeleckou akademii (1910). Účastnil se rusko-japonské války. V letech 1914 – 1916 sloužil na velitelství dělostřeleckých jednotek na západní frontě a v letech 1916 – 1918 u dělostřelecké inspekce Hlavním stanu v oddělení těžkého dělostřelectva. Za občanské války měl na starosti zásobování dělostřelectva. V r. 1919 emigroval do Bulharska, kde učil matematiku a kosmografii na sofijském dívčím gymnáziu (1921 – 1923). Současně se zabýval vojenskými vědami a pracoval na vynálezu konstrukcí nových protileteckých zbraní. 24. května 1923 přijel na pozvání Škodových závodů do Československa. Do r. 1927 v závodech pracoval v oddělení balistiky. V letech 1927 – 1932 byl zaměstnán v ČKD a v r. 1933 se vrátil do Škodových závodů. S ohledem na jeho vysoké odborné dělostřelecké vzdělání a jazykové schopnosti byl přijat do kanceláře pro přejímání střeliva, v níž se věnoval styku se zahraničními komisemi. V témže roce požádal o československé občanství. V r. 1935 působil jako představitel Škodových závodů v Kantonu. Přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze. Publikoval v pařížském časopise Artillerijskij žurnal (1930). Byl členem Spolku ruských důstojníků dělostřelců v zahraničí. Zemřel na rakovinu konečníku.