Georgij Savvin

Během občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě. S armádou generála P. N. Wrangela byl evakuován z Krymu do Konstantinopole a odtud přijel do Československa. V letech 1921 – 1926 studoval v Praze na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT. Po studiu krátce působil jako externí spolupracovník Antonína Schönfelda ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole a od r. 1927 pracoval jako vedoucí ve Státní výzkumné stanici včelařské v Židlochovicích. Poté krátce působil ve výzkumné stanici v Liptovském Hrádku, ale po dvou letech se vrátil do Židlochovic. V r. 1940 se stanice přestěhovala do Prostějova a S. tam nadále pracoval jako vedoucí. Po sloučení stanice s Výzkumným ústavem včelařským v Dole v ní pracoval až do svého odchodu do penze v r. 1961. Kromě toho převzal správu pozorovacích včelařských stanic na Moravě, ve Slezsku a na Podkarpatské Rusi. Rozvinul rozsáhlou přednáškovou a osvětovou činnost a zastával různé funkce v Zemském ústředí spolků včelařských. V letech 1935 – 1942 byl současně redaktorem časopisu Včela moravská a v letech 1937 – 1939 Včelařského kalendáře. V letech 1936 – 1945 přednášel včelařství v Zemědělském ústavu v Brně. Po druhé světové válce působil v redakčních radách časopisů Včelař a Včelařství. Věnoval se především výzkumu zimního života včel a snůškovými poměry v jednotlivých regionech, studoval exteriér včel, jejich rasovou příslušnost, zabýval se technikou získávání včelího jedu. Řešil otázku přidávání matek (navrhl tzv. přidávací skříňku) a ověřoval chovné metody. Poprvé u nás diagnostikoval roztočovou nákazu (1927). Později se věnoval problematice potírání včelomorky a metodiku plošného vyšetření a hromadného léčení včelstev. Navrhl také úl moravský Univerzál.