Jevgenij Nikolajevič Ščukin
Studoval v Petrohradském technologickém institutu. Účastnil se první světové i občanské války. 31. října 1920 byl s armádou evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. V prosinci 1921 odjel do Bulharska. Do března 1922 žil v Sofii a po celou tuto dobu zůstával v armádě jako pobočník Nikolajevského inženýrského učiliště. 20. března 1922 přijel do Československa. Vystudoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze. Byl členem a od r. 1938 předsedou Gallipolského krajanského spolku, členem Korporace ruských inženýrů, mechaniků a elektrikářů, absolventů ČVUT v Praze, Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR a Jednoty ruských emigrantských organizací. V r. 1937 vystoupil jménem Gallipolců na smutečním shromáždění, věnovaném památce N. N. Kramářové.
Manželka: Zoja.
Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 776; Praha II, Nové Město, Na Slupi 10; Praha XIV, Nusle, Žateckých 1224; Horní Černošice 13.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 263; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001.